Dějiny a současnost

Po knižním debutu mladého badatele jsem nedočkavě sáhl ze tří důvodů. Předně jsem si již jako školou povinné dítě oblíbil zříceninu hradu Michalovice, historii rodu jsem kdysi (neúspěšně) zadal jako téma diplomové práce a v neposlední řadě mě zaujala autorova důmyslná studie věnovaná čáslavskému landfrýdu roku 1440. Hned na počátku mohu s klidným svědomím říci, že publikace, vybavená barevnými fotografiemi, četnými pérovkami, plánky, mapkami a rodokmeny, eventuální zájemce potěší. V ...

Miloš Pick je jedním z významných československých ekonomů, kteří se aktivně podíleli na ekonomických diskusích v československém prostředí druhé poloviny 20.století a v mnoha případech také na jejich aplikaci v praxi. Působil v Ústavu pro hospodářský a sociální výzkum, ve Státním plánovacím ústavu, v Ekonomickém ústavu ČSAV, v Prognostickém ústavu tamtéž a posléze i ve Vídeňském ústavu pro mezinárodní ekonomické komparace. V brněnském nakladatelství Doplněk vydal své autobiografické vzpomínky ...

Historik umění Peter Kováč ve třetím svazku edice Stavitelé katedrál představil přitažlivé a zároveň komplikované téma dvorského umění Fridricha II. Příznačně jej nazval Úsvit renesance. Oproti lineár­ně uchopitelným problémům katedrální gotiky a její transformace za Ludvíka IX. v předešlých dvou svazcích, míří tento díl do hájemství, které se vzpírá prostému zařazení do kontextu dobového umění. Téma v obecném povědomí osciluje mezi podbízivou stylizací Fridricha II. a jeho kultury do ...

Když se na konci roku 2010 objevily na pultech knihkupectví Dějiny moderní Británie, zájemci o dějiny ostrovního státu nad syntézou od roku 1714 po dnešek, jak stojí na obálce, nepochybně zajásali, neboť podobných prací nebylo do češtiny přeloženo mnoho. Většina z nich však krátce po otevření knížky s překvapením zjistila, že je pro ně publikace fakticky nepoužitelná. Její autor na tom má jen částečný podíl – knihu naprosto znehodnotily mizerný překlad ...

I další svazek pravděpodobně velkolepě zamýšlené edice nakladatelství Grada je bohužel spíše zklamáním. Tentokrát však čistě vinou nekompetentnosti překladatelky a nezralosti redaktorky (stejné jako v případě předcházející recenzované knihy), které práci historičky Mary Fulbrookové, působící především na University College London (London’s Global University), zcela zničily. Původně velmi svěží text, který se v Británii dočkal již několika vydání v prestižním nakladatelském domě (Blackwell‘s), se v podání Evy Práškové změnil ...