Lze pozorovat, že od vědecké revoluce 17. století začínají přebírat dominantní pozici ve vědeckém diskurzu přírodní vědy a západní myšlení je stále více regulováno neomezenou vírou v lidský rozum.
Spekulativní a metafyzický směr vychází z toho, že pokud se lidský rozum řídí světovými názory, může právě (a pouze) on odhalit stavební kostru celého světa, zatímco psychologický a noetický proud myšlení se obrací k rozumu samotnému a zaměřuje se na spekulativní konstrukce. Tento racionalismus můžeme shrnout jako uvažování, které věří v matematicko-logické, newtonovské zákonitosti a harmonii světa, jíž podléhá i lidský rozum, a proto tento rozum může poznat buď svět jako takový, nebo sám sebe. Rozum je tedy mírou lidského života, pouze rozumem je podmíněn veškerý vývoj a do popředí vědeckého výzkumu se dostává rozumem ověřitelný vědecký experiment. Racionální a exaktní uvažování zbavuje svět jakýchkoli záhad a činí z něj mechanický stroj. Průmyslová revoluce přelomu 18. a 19. století utvrzuje dominanci tohoto „stroje“, mechanismu a matérie. Spojení newtonovské fyziky a výdobytků průmyslové revoluce má očistit (humanitní) vědy od všech bludů, má je vyléčit ze všech neduhů. Vědecký výzkum se soustřeďuje zejména na fyzická dění, která jsou pozorovatelná a prožívaná bezprostředně v empirické zkušenosti, nebo na dění psychická, která procesy fyzické doprovázejí a často jsou řízena vnějšími impulsy. Za vědecké a prokazatelné postupy jsou tak považovány pouze přesná pozorování, matematické zákony přírody, klasifikace všech entit světa a materialismus, které odmítají vše mimorozumové a nemateriální. Jelikož věk rozumu vede pouze k zájmu o přísnou, exaktní vědu, výrazně redukuje fenomény světa, které jsou právě za hranicemi těchto pojmů. Vše záhadné, neviditelné, skryté, temné a tajemné se ocitá mimo vědeckou, ale i „oficiální“ sféru myšlení a stává se doménou okultismu, jenž věří v neznámé síly vymykající se rozumu a racionalitě, a spiritismu, který zkoumá paralelní svět jako možnou říši mrtvých. Výzkum světa je tak přesně rozdělen na oficiální a neoficiální proud, na vědecké a šarlatánské metody.
...