Dějiny a současnost

Ráno 10. dubna jsem s velikým zájmem čekal na projev Lecha Kaczyńského v Katyni, zvláště, když polský prezident měl promluvit jen pár dní po vrcholném setkání amerického a ruského prezidenta v Praze. Jak jsme se později dozvěděli, Lech Kaczyński chtěl mimo jiné říci, že katyńská lež byla stěžejní lží Polské lidové republiky. Ale její účinky se začaly projevovat již dříve. Když po přepadení Sovětského svazu Německem v roce 1941 polská ...

• V den letecké tragédie u Smolenska vyšel v příloze Kavárna MF Dnes (10. 4. 2010) rozhovor Pavlíny Kourové s polským spisovatelem, básníkem a scénáristou Pawłem Huellem výmluvně nazvaný Hrabal byl génius. Huelle, který v letech 1980–1981 působil jako novinář Solidarity v Gdaňsku, vzpomíná na okouzlení Poláků Hrabalovou poe­tikou. Vyzdvihuje význam novely Příliš hlučná samota, vypráví o hospodských diskuzích o českém spisovateli a jeho smrt prohlašuje za předěl v ...

• Filozofická fakulta v Hradci Králové hostila 23.–24. března 2010 již pátý ročník konference České, slovenské a československé dějiny 20. století. Světlo světa uzřela také stejnojmenná kolektivní monografie, jež shrnuje příspěvky z loňského roku. Prezentuje se v ní především nejmladší badatelská generace, pro niž je půda hradeckého Historického ústavu jednou z mála platforem, na níž dochází k setkávání českých a slovenských doktorandů. Publikace však odhaluje, že československá témata zůstávají při ...

V Původu totalitarismu (1951), klasickém díle politického myšlení, cituje Hannah Arendtová z proslulého románu Srdce temnoty (1899) od spisovatele Josepha Conrada, aby skrze sugestivně temné obrazy ukázala moc a brutalitu koloniál­ního imperialismu z let 1884–1914. Odvolává se na fikční dílo jako na pramen! Conradův suchopárný deník, který si vedl v belgickém Kongu v roce 1890, takové obrazy neobsahuje. Je počínání slavné myslitelky legitimní? Může jen tak citovat z ...

• Amor a Psyche V retrospektivním řezu (1976–2009) představuje olomoucké Muzeum umění tvorbu mezinárodně proslulého českého malíře, kreslíře a keramika Milana Kunce (nar. 1944). Jeho výrazně figurativní práce jsou většinou zařazovány do proudu postmoderního umění. Autor si však již v sedmdesátých letech minulého století vytvořil vlastní styl, jenž svého času nazval poněkud provokativně trapným realismem. Dnes je naopak Kuncovo umění oceňováno širokým spektrem diváků pro jeho srozumitelnost a vizuální atraktivnost ...