Básník Guillaume Apollinaire dal Henri Rousseauovi nevědomky nesmrtelnou přezdívku Celník. Patrně netušil, že Rousseau celníkem nikdy nebyl. Básnická licence však v tomto případě platí víc než strohá fakta. Mnohé mýty o životě a díle nejvýznamnějšího z naivních malířů ostatně přetrvávají dodnes.
Roku 1928 nastínil Jindřich Štyrský svou představu vývoje moderního umění. Obrazy Henri Rousseaua při té příležitosti charakterizoval jako viděné očima dítěte a dělané neumělou rukou s tlustými prsty diletanta. Štyrský mínil, že Rousseau není v malbě ničím jiným než anachronismem i se svými koníky, nevěstami a jarem nad Sekvanou. V Rousseauovi byl zkoncentrován lidový cit poetický, a kdyby se byl narodil malířem a ne diletantem, byl by velikým malířem. Dnešku je úplně cizí svým primitivismem a jeho dílo je celkem v sebe uzavřeným, neboť moderní člověk nehledá vyvážení únavy z mechanismu dnešního života v ploché primitivnosti, ale ve zvýšené rafinovanosti. Prý můžeme na Rousseaua zapomenout, neboť nové moderní malířství počíná jmény Picasso a Braque. Podobné bagatelizující postoje k Rousseauovu dílu tenkrát zaujímali četní čeští malíři a kritici.
...