Keltové jsou prvními obyvateli našich zemí, které známe jménem. Jejich dnešní všeobecně používané jméno je řeckého původu, Římané je totiž nazývali Galové.
V písemných pramenech středomořských civilizací se sice Keltové poprvé objevují již na přelomu 6. a 5. století př. Kr., avšak první zmínka o nich, kterou by bylo možné vztáhnout na české země, se hlásí teprve do závěru 2. století př. Kr. Za archeologický projev Keltů bývá považována laténská kultura (podle významného naleziště La Tne ve Švýcarsku), která přinesla zhruba v posledních pěti stoletích př. Kr. značné kulturní sjednocení podstatné části Evropy severně od Alp. Lze ztotožnit laténskou kulturu s Kelty? Přestože Keltové byli zcela nepochybně jejími hlavními tvůrci, nelze každý předmět laténské kultury považovat za stopu po Keltovi. Osídlení a kolonizaci nových krajů si nemůžeme představit jako bezvýhradné nahrazení předchozího obyvatelstva Kelty. V relativně jednotném hávu laténské kultury se nepochybně setkáváme i s domácím obyvatelstvem předchozích časů, pouze ho v něm neumíme rozpoznat. Archeologické nálezy nám totiž k etnicitě lidí, kteří je kdysi vyráběli a používali, nemohou říci vůbec nic. Věcně správně by se tudíž mělo konstatovat, že Keltové vlastně představují pouhou jednu skupinu v rámci laténské kultury. Laténská kultura spolu s některými vymoženostmi laténské civilizace se přitom šířila i za pomyslné hranice území, které Keltové osídlili. Kulturní projev Keltů ovšem veškeré etnicky jistě značně nesourodé obyvatelstvo doby laténské spojoval a stmeloval. Ačkoliv tedy následující stránky pojednávají o Keltech, a kladou tak rovnítko mezi ně a laténskou kulturu, je třeba mít na paměti, že je to pouze naše novodobá konvence, nikoliv přesné pojmenování dávné skutečnosti.
...