Pokud si položíme otázku po domácích „předpokladech kádrování“, ptáme se, jaké zkušenosti měla česká společnost s kontrolou ze strany státu a politických stran, s prověřováním, čistkami a očistami.
Při pokusu o nástin předchozího vývoje pak narazíme na nedostatečnost znalostí. Pro vývoj do roku 1918 existuje hustá síť vědění, potom vzduch povážlivě řídne. Proto se musí takový nástin předem sám pojmenovat jako esej, pokus o nalezení orientačních bodů v málo prozkoumaném území. Hledáme předchozí výskyt prvků, které známe z poúnorových dějin jako součásti byrokratického systému kontroly a ovládání. Zajímá nás státní služba a veřejná správa, tedy sféry, v nichž se cvičily postupy, které pak totalitní stát uplatňoval na celou společnost. A zajímá nás fenomén stranictví, zrozený z parlamentarismu, který v českém prostředí získal od počátku zvláštní rysy, dané skutečností, že demokratická soutěž o vládu byla v Rakousko-Uhersku i první republice omezená národnostním složením obyvatelstva.
...