Počátkem devadesátých let si DaS opět vydobyl pozici respektovaného populárně naučného časopisu. V mnoha ohledech se snažil navazovat na svého předchůdce z let šedesátých. Odpovídaly tomu nejen grafická podoba, malý formát a struktura s jednotlivými rubrikami zahrnujícími vedle rozsáhlejších studií, rovněž krátké glosy, zprávy, rozhovory a recenze nových knih, ale též složení redakční rady. Po odchodu Milana Churaně z redakce byl na post šéfredaktora vybrán historik Jan Urban, druhým redaktorem zůstal do konce roku 1992 Vratislav Vaníček, kterého v roce 1993 nahradil Zdeněk Hojda. Předsedou redakční rady byl v prvních letech Karel Pichlík, který byl určitým symbolem kontinuity časopisu. Z původních členů v nové redakční radě zasedli například Zdeněk Šolle, Josef Válka, Jaroslav Marek, Václav Vrabec, František Svátek či Koloman Gajan. Doplnili je historici střední generace jako Petr Čornej, Zdeněk Hojda, Milan Hlavačka, Jan Klápště, Jan P. Kučera, Jaroslav Pánek či Jiří Rak. Mnozí z nich se zároveň výrazně autorsky podíleli na podobě časopisu a určovali jeho směřování. Postupně se začal vytvářet stabilní okruh autorů, kteří v DaS tiskli své studie, jež se mnohdy staly základem pro pozdější knižní zpracování (Vít Vlnas, Pavel Bělina, Jiří Mikulec, Petr Vorel, Jaroslav Hrbek).
Prostor dostávali i historici nastupující generace. Od prvního obnoveného ročníku se začaly objevovat příspěvky mladých studentů historie: o vpádu pasovských vojsk do Čech v roce 1611 psala Marie Koldinská (6/1991), o životě novináře Gustava Eima pojednal Martin Sekera (1/1992) a o lidové zbožnosti ve středověkých Čechách napsal Martin Nodl (5/1994). Závěrem ještě dodejme, že výrobu a distribuci DaSu zajišťovalo vydavatelství a nakladatelství Lidových novin.
(Pokračování příště)