V Česku jsou hospodářské a sociální dějiny spíše „na chvostě“ historických disciplín, a to i přes ohromný boom, který u nás po sametové revoluci zažila obliba různých „netradičních“ historických přístupů. Jaké postavení mezi historickými vědními disciplínami zaujímají v Británii hospodářské dějiny dnes a v britské historiografii vůbec?
Hospodářské dějiny v Británii jsou, jakožto samostatný a uznávaný obor, poslední dvě až tři desetiletí na ústupu. Stolice hospodářských dějin byly rušeny v celé zemi. Odborníci, kteří se etablovali v šedesátých letech, kdy byly hospodářské dějiny mnohem populárnější, nyní odcházejí do penze a nemají za sebe náhradu. Mezi univerzitami nyní panuje mnohem větší konkurenční boj o studenty a hospodářské dějiny jsou uchazeči označovány jako těžký předmět. A tak se univerzity rozhodly nasadit to, co považují za mnohem atraktivnější – přednášky z politiky a kultury. A hospodářské dějiny jsou trpěny jako přívažek. Naopak sociální dějiny, to je v Británii něco jiného. O ně je veliký zájem a staly se velmi populární. Dopad televizních pořadů o historii nemůže být podceňován a sociální dějiny jsou často středem jejich zájmu. Sociální dějiny se navíc nezabývají čísly a vývoji a blíží se sociologii. Jsou to spíše dějiny „lidí“ – jinými slovy: kulturní dějiny všedního dne popisující, jak lidé žili v minulosti. Jsou více kulturní než sociální.
...