Dne 5. dubna roku 1794, v době vrcholícího revolučního teroru, skončil jeden z největších politických procesů francouzské revoluce a možná vůbec jeden z nejvýznamnějších politických procesů v evropských dějinách.
Toho dne byl odsouzen k smrti jeden z předních revolučních vůdců, GeorgesJacques Danton, a ještě téhož dne popraven. Ke gilotině jej na náměstí Revoluce – dnes Svornosti – doprovázeli jeho blízcí kolegové jako Robespierrův přítel z dětství novinář Camille Desmoulins či elegantní republikánský šlechtic Hérault de Séchelles. Nikomu z nich nebylo více než pětatřicet let. Byli odsouzeni spolu s ním jako „shovívaví“, kteří požadují skoncování s terorem. Mezi odsouzenci byli však i lidé poměrně vzdálení věci, pro kterou umíral Danton – například „vilný ex-kapucín“ François Chabot, a také Chabotovi švagři – dva bratři z Moravy, brněnští rodáci jménem Dobruškové, kteří si na popraviště nesli své vlastenecké jméno Frey – svobodný...
...