Dne 4. prosince 1928 vystoupil americký prezident Coolidge před Kongres se svým posledním velkým projevem. Během jeho mandátu USA zažily nevídanou konjunkturu a rovněž ostatní vyspělé státy vykazovaly po překonání poválečných hospodářských obtíží období hospodářské stability a růstu.
Coolidge se stal symbolem „báječných dvacátých let“ (roaring twenties) a již se nechtěl znovu ucházet o prezidentský úřad. S kongresmany se loučil uklidňujícími slovy: Žádný Kongres Spojených států, který se kdy sešel, nestál tváří v tvář více utěšujícím vyhlídkám než ten, který zasedá právě nyní. Na domácím poli panuje klid a spokojenost, panují harmonické vztahy mezi managementem a námezdními pracovníky, nejsou žádné konflikty v průmyslu a těšíme se z let vysoké prosperity. Na poli zahraničním je mír a dobrá vůle vycházející ze vzájemného porozumění (…) Podmínky lidské existence pokročily za standard nutnosti k období luxusu (…) Země může vnímat současnost se zadostiučiněním a k budoucnosti vzhlížet s optimismem.
...