Koncem roku 2007 spustil Národní archiv v Praze na svých webových stránkách (nacr.cz) internetovou výstavu Němečtí antifašisté z Československa v dokumentech (1933—1948). Jedná se o společný projekt Národního archivu, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Muzea města Ústí nad Labem. Autoři výstavy Zdeňka Kokošková a Jaroslav Pažout shromáždili během archivního výzkumu různé typy dokumentů jak z veřejných, tak soukromých sbírek.
Celkem šedesát dokumentů je rozděleno do tří časových úseků. První část zachycuje období od nástupu nacistů v Německu k moci v roce 1933 až do uzavření Mnichovské dohody v roce 1938. K vidění jsou kupříkladu volební a propagační plakáty německých demokratických stran v ČSR. Druhá část vymezená lety 1938—1945, kdy řada německých antifašistů musela republiku opustit a odejít do exilu, nabízí mimo jiné dobové fotografie a ilegální tiskoviny. Závěr výstavy pak náleží období od osvobození Československa v roce 1945 do komunistického puče v únoru 1948. Pro toto dosud nejméně zmapované období dějin německých antifašitů se autorům podařilo představit dokumenty, které dokládají různé formy represí proti německým antifašistům ze strany československých úřadů. V osvobozeném Československu se antifašisté ocitli ve složité situaci. Na základě prezidentského dekretu č. 33 z 2. srpna 1938 se německým obyvatelům začaly udělovat po přezkoumání jejich chování za okupace antifašistické průkazy. I tak nebyla řada z nich ušetřena násilných konfiskací majetku a ti, kteří na území Československa zůstali, byli dlouhodobě, a mnohdy nepřiměřeně, prověřováni. (vt)