Dějiny a současnost

Když v zimě roku 1969 točil Zdeněk Sirový podle knihy Evy Kantůrkové film Smuteční slavnost, byly již naděje na zásadní změny v naší společnosti pohřbeny. Symbolicky stejný osud postihl i tento film, ihned po dotočení byl uložen do trezoru a světlo světa opět spatřil až po dvaceti letech. Příběh sedláka Chladila, zasaženého kolektivizací, který zemře a jeho žena se rozhodne uložit jej do rodinné hrobky navzdory místním komunistickým funkcionářům, je mimořádně silný. Zachycuje vesnickou společnost tvrdě postiženou kolektivizací, v níž ještě silně rezonují tradice a víra, které však zatlačuje a rozkládá "nová morálka". Na téma kolektivizace venkova připravil Petr Slinták, pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů, projekci filmu s výkladem, kterou nabízí školám jako možný doplněk výuky československých poválečných dějin. Nezbývá než doporučit! (lic)

K devadesátému výročí stržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze (3. 11. 1918) vydala Historická společnost Starý Velehrad drobnou publikaci o historii této barokní památky. Autoři Jan Bradna a Karel Kavička jsou zároveň členy Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu, a proto nepřekvapí, že značný prostor je věnován rovněž dosavadním iniciativám na jeho obnovu. Autoři mimo jiné připomínají, že pomník Jana Husa, který je na Staroměstském náměstí od roku 1915, byl již svým autorem sochařem Ladislavem Šalounem záměrně navržen jako výrazná horizontála k monumentální vertikále mariánského sloupu. Bez mariánského sloupu je podle autorů Staroměstské náměstí nevyvážené a Janu Husovi chybí důležitý partner v komunikaci. (eb)

Již potřetí se na začátku října (1.—9. 10.) bude v pražských kinech Aero a Světozor konat Festival německy mluvených filmů s výmluvným názvem Der Film. Poté opět vyrazí i do dalších měst v České republice (aktuální informace: www.derfilm.cz). Na programu jsou aktuální témata i pohledy do nedávné německé minulosti: studentská revolta generace roku 68, azyl a migrace, střet Východ-Západ, vyrovnávání se s minulostí atd. V rámci zvláštní sekce ParagRAF poběží filmy mapující zločiny teroristické skupiny Frakce Rudé armády (RAF). (ivc)

V roce 1971 začal Jiří Pelikán vydávat v Římě exilový časopis Listy. Do roku 1989 vyšlo celkem devatenáct ročníků. Olomoucké nakladatelství Burian a Tichák vydalo v těchto dnech monumentální knihu Dušana Havlíčka Listy v exilu, s podtitulem Obsahová analýza časopisu Listy, který v letech 1971 až 1989 vydával v Římě Jiří Pelikán. Pod pojmem "obsahová analýza" si můžeme Představit leccos. Ovšem kniha Dušana Havlíčka překonává veškerá očekávání. Na téměř devíti stovkách stran autor předkládá údaje o vývoji časopisu v daném období, o autorech, jejichž identifikace nebyla vždy snadná, a především výběr dokumetace, který tvoří čítanku složenou z publikovaných textů. Autor při její tvorbě nepostupoval chronologicky, ale tematicky. Jednotlivé texty rozřadil podle jejich zaměření do oddílů (např. ekonomika, ekologie, kultura a umění, publicitika atd.), které pak doplnil a pospojoval vlastním komentářem. Díky tomuto způsobu dosáhl zajímavého efektu: při čtení knihy se vyjevují zajímavé souvislosti, které by při chronologickém uspořádání zůstaly zřejmě skryty. (pam)