Pojem „temno“ obvykle spojujeme se stejnojmenným románem Aloise Jiráska. Sám Jirásek však při hledání názvu pro svou knihu sáhl k tehdy zažitému výrazu pro dobu útlaku, nesvobody a všeobecného úpadku.
V románu Temno popisuje Alois Jirásek kázání pátera Antonína Koniáše takto: ...a všude strnutí, všichni jako zmámení upírali nehnuté, rozšířené oči na kazatele, jenž opět se vzpřímiv, dále bouřil... mluvil rozčileně, gesta jeho byla prudší, vášnivější, a všechny jeho pohyby. Tu ustoupil ke kříži, ale hned zase byl chvatným krokem u samého zábradlí, obraceje se ke shromážděným na schodišti u radnice, a zas, a to nejčastěji, do čela, na stranu do náměstí k valnému zástupu. Rozháněl rukama, zdvíhal krucifix, pojednou chytl levou rukou za řetěz, potřásal jím až řinčivě zaharašil, nadzdvihl jej volaje, to že hle je znamení kajícnosti, ale také že připomíná žalář, v němž pykají odsouzení zločinci, pekelný řetěz, pekelný, věčný žalář, z něhož není žádného vysvobození. Úryvky z líčení Koniášova homiletického vystoupení z pera mistra Jiráska s oblibou citovali mnozí, kdo chtěli ilustrovat trapnou škodlivost fanatického násilně vnucovaného katolicismu. A z pátera Koniáše se na dlouhou dobu stal všeobecně známý negativní symbol temna. Jirásek jako by mluvil za všechny, kdo už před ním pokládali pobělohorskou epochu za dobu nejhlubšího úpadku, a rádi se jej dovolávali i ideologové a politici ve 20. století. Jen málokdo ovšem Jiráska skutečně četl a jen málokdo mu chtěl porozumět. Skutečný průlom do hodnocení Jiráskova pojetí českého baroka učinil až v roce 1981 Alexandr Stich (tehdy se musel skrýt za pseudonym Miroslav Toušek). Pregnantně doložil, že na pokřivení výkladu Jiráskových prací vztahujících se k 17. a 18. století nesli poněkud paradoxně stejnou vinu jak jeho nekritičtí obdivovatelé, především Zdeněk Nejedlý, tak i zapřísáhlí odpůrci z řad vyhraněně katolických vědců a umělců. Těm posledně zmíněným Stich vytýkal nepochopení, že Jirásek v hodnocení baroka vyjadřoval vlastně totéž, co oni, ovšem bez oné jednostrannosti, která byla pro akci rehabilitace českého baroka z třicátých let (tzn. 20. století) příznačná.
...