Budova Moravského zemského archivu v Brně byla dne 20. října 2008 vyhlášena jednou z pěti staveb roku 2008. Nová budova zajištuje velmi dobré podmínky pro uložení a ochranu archiválií a zároveň kvalitní prosotory pro badatele i širokou věřejnost. Nová budova byla otevřena loni na podzim. (tp)
Frankfurtský knižní veletrh , letos přivítal nadšence i profesionály již pošedesáté ve své novodobé historii. Veletržní "kmet" na sobě žádnou únavu ani ekonomické neduhy příliš znát nedával, ač kolem islandských nakladatelů se vytvořil spíše váhavý volný prostor... Čestným hostem veletrhu bylo Turecko, téma především pro západní Evropu velmi aktuální a sahající dál než jen k oceňovanému Orhanu Pamukovi, což bylo patrné i v tematické nabídce německých nakladatelů. Ti letos sice s žádným odhalením à la "nový Günther Grass" nepřišli, ale ani tak by si čtenáři neměli nechat ujít nejrůznější vzpomínkové či vzpomínkami inspirované texty, např. Světlo, stíny a pohyb (Licht, Schatten und Bewegung — Mein Leben und meine Filme) Volkera Schlöndorffa, minulý týden Německou knižní cenou odměněný román Věž (Der Turm) Uweho Tellkampa či "evoluční" záplavu textů o Charlesi Darwinovi. A samozřejmě se rozlehlými halami a záplavou novin nemohla nenést otázka: Je papírem vonící kniha minulostí? Patří budoucnost pouze e-knihám? Kdo vstoupil do frankfurtského Babylonu, má jasno: Kniha je věčná. (ivc)
Občanské sdružení Skutečnost uvedlo 25. října v Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích u Kladna multimediální večer s názvem Poldi se jmenovala Wittgensteinová. V rámci pořadu byl představen projekt, který má poukázat na vazby mezi Kladnem a rodinou Poldi Wittgensteinové, ženy rakousko-uherského průmyslníka a mecenáše Karla a matky proslulého filosofa Ludwiga Wittgensteina. Součástí večera byla i ukázka z připravovaného divadelního představení Wittgensteinové na Kladně, které bude mít premiéru v únoru 2009 v divadle Alfred ve dvoře. Hra bude příběhem rodiny selfmademana, který se z pomocného kresliče a pouličního muzikanta stane majitelem největšího průmyslového konglomerátu firem v Rakousko-Uhersku. Muže, který z prostředků získávaných z kladenských hutí podporoval řadu vídeňských spisovatelů, hudebníků, výtvarníků i architektů a jehož odkaz přetrval až dodnes. (jde)
V edici Leonardo vydavatelství Radioservis vyšla útlá knížka Michala Stehlíka, Michala Lukeše a Marka Junka Naše osmičky. Československé dějiny 20. století v osmičkových předělech. Autoři se samozřejmě věnují "osmičkovým" rokům, které znamenaly zásadní předěly v naší historii, ale stranou neponechávají ani roky, které přinesly oslavu deseti let republiky (1928), úspěch na Světové výstavě v Bruselu (1958), úspěšnou cestu československého kosmonauta do vesmíru (1978) nebo první úředně povolenou demonstraci opozice proti komunistickému režimu (1988), ale i další události. Knihu doplňuje vložené CD s ukázkami z archivu Českého rozhlasu a rozhovory s pamětníky. (jde)