Dějiny a současnost

Rychlé odkazy

téma: Věčné město Řím

Aktuální číslo

Volby bez volby

Volby bez volby

Výstava o současném Bělorusku
Libuše CUHROVÁ

Doufám, že se mi podaří tyhle deníky rozšířit po internetu, že dojdu do internetové kavárny. Pošlu je, komu jen to půjde. Co bude zítra, nevím. Chci poprosit všechny, kteří tyto deníky čtou. Lidé! Jste-li Bělorusové, kdo můžete, přijďte na náměstí. A postůjte s námi! Připojte se k nám! Jestli bydlíte daleko od Minsku, rozšiřujte tyto deníky, aby si je přečetlo maximální množství lidí. Tím také hodně pomůžete. A jestli se nemůžete postavit po našem boku, alespoň si zapamatujte, jak to všechno bylo. A povězte to ostatním (Darja Kostěnko, Březnové deníky, 22. března 2006).

Poslední totalita v Evropě, Lukašenkovo impérium, tak se často nazývá současné Bělorusko — země, která zatím neměla to štěstí, aby se vymanila z nesvobody, tak jako jiné středo- a východoevropské země. Ať už si o poměrech u nás myslíme cokoli a často s pohoršením sledujeme, kolika nespra- vedlnostmi a jakými nesmysly je upevňovnání demokratického systému provázeno, za běloruský systém vlády bychom to pravděpodobně nevyměnili. Také toto mě napadlo na výstavě, věnované událostem v Bělorusku loňského roku.

Aljaksandr Lukašenko, ambiciózní a bezskru- pulózní politik, se k moci dostal v roce 1994. Doba jeho prezidentury již přesáhla ústavou daný limit, navzdory tomu Lukašenko v březnových volbách roku 2006 opět kandidoval, a to jako nejsilnější politik a vlastně jediný možný volitelný kandidát. Jeho protivníci (ať už opoziční politik Aljaksandr Milinkevič či bývalý rektor Běloruské státní univerzity Aljaksandr Kozulin — ten byl po volbách zatčen a odsouzen na pět a půl roku vězení) byli již předem diskvalifikováni a znevýhodněni. Hlavně studenti, vojáci a státní zaměstnanci byli nuceni volit předčasně, tak, aby jejich hlasování bylo mimo kontrolu různých mezinárodních organizací. Výsledky voleb Evropský parlament (a nejen ten) komentoval jako nespravedlivé, zmanipulované a nesvobodné. A přesto mohly tyto volby dopadnout jinak.

Výstava Volby bez volby. Bělorusko březen 2006, kterou uspořádali čeští studenti Filozofické fakulty UK (hlavními organizátory jsou Anna Čmejrková, Jakub Jareš, Rostislav Valvoda) spolu se studenty dalších fakult a také běloruskými stipendisty a za podpory řady institucí a osobností, byla ke shlédnutí v březnu a dubnu tohoto roku v pražském Karolinu a nyní se přesouvá do regionů. Tvoří ji snímky fotografů Andreje Ljankeviče a Julije Daraškevičové z běloruského opozičního listu Naša Niva a českého fotografa Jakuba Dospivy z ČTK. Fotografie jsou doprovázeny úryvky z Březnového deníku Darji Kostěnko, jehož část jsme mohli číst v úvodu, uveřejněného na internetu. Emotivní líčení novinářky a přímé účastnice zoufalého pokusu tentokráte Lukašenkovi zabránit v manipulaci voleb, zasáhne zcela jistě každého, kdo si "staré časy" ještě pamatuje.

Fotografové zachytili nejen průběh voleb, ale také poslední odpor hrstky odhodlaných Bělorusů, kteří si na Říjnovém náměstí v centru Minsku postavili v chladných dnech loňského března stanové městečko, doslova obklíčené kordony policistů a tajných. Vyčerpaní a zmrzlí protestovali proti vítězství Lukašenka, vydrželi až do okamžiku, kdy za použití síly byli zatčeni a odvezeni do vazební věznice Okrestina. „Stanové městečko na Říjnovém náměstí bylo rozehnáno 24. března. Demonstranti byli zatčeni. Zatčena byla i autorka těchto Březnových deníků. Krátce předtím vyšla zpráva v oficiálních médiích.

‘Pořádkové síly Běloruska neplánují rozehnat nepovolenou demonstraci, která už třetí den probíhá na hlavním minském náměstí,’ oznámil novinářům zdroj ze silových struktur státu. ‘Nebudeme tuto demonstraci přerušovat, přestože je nezákonná,’ vysvětlil.

Za 15 minut bylo stanové městečko rozehnáno. 350 lidí bylo zatčeno a rozvezeno na různá místa. Celkem bylo ve dnech 19. až 25. března zatčeno 2200 lidí“ (Darja Kostěnko, Březnové deníky, 22. března 2006).

Těmto událostem se také věnuje třetí část programu — doprovodné filmy a diskuse s přímými účastníky hlavně na půdě Karlovy univerzity. Za pozornost stojí vynikající dokument Lekce běloruštiny, jenž na letošním festivalu Jeden svět získal hlavní Cenu Václava Havla. Mirosław Dembiński v něm zachytil život mladých lidí v Bělorusku, jejich podporu kandidátu Aljaksandru Milinkevičovi i rozehnání protestních akcí a likvidaci stanového městečka.

Nespravedlivé volby vedly zmiňované české studenty k uspořádání této výstavy a dalších doprovodných akcí. Vznikl webový portál (www.belorusko2006. cz), kde je možné sledovat nejen informace o výstavě, ale také osudy hlavních protagonistů a zjistit, zda bychom pro svobodné Bělorusko nemohli něco udělat — minimálně se se situací v této zemi seznámit.

Kontakt

Dějiny a současnost

Dykova 15
101 00 Praha 10

Kontakty

E-mail
das@nln.cz
Telefon
224 220 191

Návštěva redakce

po dohodě
das@nln.cz