CDK, Brno 2006, 504 s., 398 Kč
Druhý sborník studií nahlížející minulost Moravy prostřednictvím osudů konkrétních lidí či profesních typů, který vznikl v rámci výzkumného záměru Masarykovy univerzity, přináší 32 studií autorů převážně moravského profesního zakotvení. V celém sborníku je patrné, že přesnější mohlo být spíše vymezení podle jednotlivých profesních typů a podle sociálního statusu než striktně podle územního hlediska. Sledované období už téměř neumožnilo "uzavřít" hranice Moravy a hledat pouze v takto určeném prostoru. Způsob života přinášel stále výraznější mobilitu všech vrstev společnosti a ani zásadní změna hranic související s rozpadem habsburské monarchie na tom nic nezměnila. V pojetí autorů a editorů se člověkem na Moravě stal každý, kdo alespoň část svého života prožil na takto geograficky vymezeném území a nemusel to být nutně ani vědomě Moravan volbou, jak celkem případně charakterizuje jeden z autorů — F. X. Halas — "svého" Moravana Arne Nováka.
Tím vznikl velmi pestrý kaleidoskop příběhů, ale i přístupů k tématu. Hrdiny se stali lidé velmi známí (Karel Engliš, Leoš Janáček, Arne Novák), regionálně neopomenutelní (Břetislav Rérych, Pavel Blaho) i naprosto obyčejní lidé, kteří z obecného povědomí už dávno zmizeli (četníci z Ořechova či Jaroslav Herák z Luhačovic). Pojetí jednotlivých sond má sice rámcově daný shodný tvar spočívající v obecné části a konkrétním příběhu, ale každý autor se s tímto zadáním vypořádal po svém. Například studie o příslušnících meziválečného četnického sboru, působících většinou v poněkud odlehlých regionech Moravy je přísně logicky vystavěná, poněkud odtažitě nestranná a přitom velmi profesionální. Nebo dvě sondy vycházející ze základní přináležitosti k Luhačovicím, z nichž každá toto místo představuje naprosto specificky. Zcela jiný charakter má trojrozměrná geografická identifikace bankéře Karla Engliše, která v podání autorů naprosto nezaniká pod vrstvou ekonomicko-politických úvah všeobecného charakteru. Právě tak postava Hynka Bulína st. je vlastně jenom jakoby vzdáleným, ale přesto ne zanikajícím průvodcem, komentujícím příběh advokacie od konce monarchie až po principiální zánik v padesátých letech 20. století. Běh věcí je vykreslen především za pomoci statistiky a dlouhé řady dalších osudů, které jsou ovšem prezentovány jen jako zkrácené kauzy — nejčastěji v podobě jmenovitého výčtu vůči zcela konkrétní právní situaci.
V jiné sondě může být brilantní zobecnění, vytvářející modelovou dělnici Marii z nevelké textilky ležící daleko od zemských center, stejně tak projevem autorčiny schopnosti spojovat a domýšlet nalezené útržky, jako i jejím pokusem vydolovat z úředních archiválií svědectví o jediné konkrétní dělnici, která zmizela v hlubinách času. I tak se může projevovat hledání svědectví o sobě samém, o části vlastní identity. V principu téměř shodnou snahou o nalézání identifikace se vyznačuje i studie o protivanovském lékaři Františku Liškovi, i když její formální výstavba je od předcházející studie naprosto odlišná.
Sonda nazvaná „Sirotek“ je příkladem odlišného uchopení tématu. Nedošlo zde totiž k obligátnímu rozboru sociální, případně charitativní roviny celého problému, ale vznikla studie převážně politického zaměření, v níž jsou reálie chudých sirotků jen základním úkolem k řešení, nikoliv středobodem výzkumu.
Na rozdíl od uvedených i řady dalších textů měla např. autorka sondy o Josefíně Kounicové jistě i jiné možnosti uchopení exkluzivního tématu ženy "na pomezí stavů", než je postavit na soustavě víceméně nezodpovězených a mnohdy i nezodpověditelných otázek.
Přes uvedenou výhradu je sborník nezaměnitelným dílkem, kterému je vhodné věnovat pozornost. Jeho jedinou skutečnou vadou je absence místního rejstříku. Zde a takto zachycená Morava totiž není tak jednolitá a už vůbec ne tak malá, aby se jednalo o postradatelný luxus.