*Patrick Chamoiseau, Otrok stařec a obří pes, přeložila Milena Fučíková, Volvox Globator, Praha 2005, 100 s., 149 Kč.
Román vypráví o útěku otroka z třtinové plantáže do zakázaných lesů, za nímž jeho pán poštve krvelačné psy. V příběhu vystupují pouze tři aktéři: stařec, nejmlčenlivější otrok z plantáže, pán béké — plantážník, přesvědčený o neotřesitelných hodnotách svého světa, a obrovský pes, kterého přes oceán přivezla v podpalubí otrokářská loď společně s dalšími Afričany, jeho budoucími vězni. Dějištěm je tropický prales, který byl pro kreolské otroky jediným možným prostorem svobody, volnosti a touhy.
- Frank Westerman, El Negro a já, přeložila Magda de Bruin-Hüblová, Pistorius & Olšanská, 256 s., asi 269 Kč.
Osou knihy je příběh vycpaného černocha zvaného prostě El Negro, na kterého autor narazil jako student v muzeu provinčního španělského městečka Banyoles v roce 1983. Autor neustále naráží na otázky a příběhy s ním spojené. Vycpaný křovák je pro autora ovšem především důvodem i příležitostí pro řadu úvah týkajících se prosazování vlastní kultury, ale protože se nesnaží situaci zjednodušovat, nevedou jím pokládané otázky k jednoznačným závěrům. Nepředkládá hotová řešení, ale podněcuje k zamyšlení. Kniha bude v prodeji od října 2007.
- Jana Jiroušková, Dějiny odívání — Černá Afrika, NLN, Praha 2003, 168 s., 295 Kč.
Na území černé (subsaharské) Afriky se setkávají tři kulturní okruhy: islámský, domorodý africký a křesťanský. Ty se navzájem ovlivňují, prolínají a zanechávají svůj otisk i v kultuře odívání. Pro subtropické podnebí typická nahota tak postupně ustupuje vlivu šířícího se islámu i křesťanství. Zdobení těla, tetování a kosmetika posilují znaky mužnosti, odvahy i krásy, velice významně se prosazuje užití šperků spolu s deformací některých částí těla. Společně pak tvoří charakteristiku oděvů tohoto kontinentu.