Přelom 19. a 20. století stále láká historiky, a to určitě nejen proto, že jsme svůj vlastní fin de siècle prožili teprve nedávno. Většinou ale hlavní zájem vzbuzuje tehdejší kultura: umění, náboženství a filosofie. Badatelé si poměrně málo všímají politických, sociálních a hospodářských dějin oné doby. A právě na této půdě se pohybují autoři recenzované publikace. V úvodu předkládají celistvý obraz proměn života společnosti tzv. krásné epochy, jak je často ...
‣Víceknihy (recenze)
Zdeněk NEŠPOR: Víra bez církve?
Východočeské toleranční sektářství v 18. a 19. století
Panování Josefa II. je obecně vnímáno jako období vrcholícího osvícenství v habsburské monarchii, které se navenek projevilo čilou reformní činností. České dějepisectví minulých desetiletí často vidělo v této době "odrazový můstek" pro následující období českého národního obrození. Tak tomu je například v díle Františka Kutnara, který právě v období konce 18. století viděl klíčovou fázi národního obrození. V návaznosti se pak v tehdejším lidovém prostředí hledaly "zdravé" kořeny a základy ...
‣VícePetr SVOBODNÝ, Ludmila HLAVÁČKOVÁ:
Dějiny lékařství v českých zemích
Dějiny medicíny v českých zemích mají bohatou historii, nadšenci, ale i odborníci se jim věnovali od přelomu 18. a 19. století, systematicky a s institucionálním zaštítěním pak od počátku 20. století. Díla věnující pozornost medicíně nacházejí tradičně početnou čtenářskou obec. Za mnohé lze zmínit jen z minulého desetiletí překlady Kroniky medicíny Heinze Schotta či knihu Roye Portera Největší dobrodiní lidstva, Historie medicíny od starověku po současnost. Z domácí produkce je ...
‣VíceJan STEJSKAL: Podivuhodný příběh Jana Jeronýma
Svou první a v mnohém směru objevnou monografii věnoval mladý olomoucký historik Jan Stejskal českou historiografií opomíjené postavě mnicha Jana Jeronýma (asi 1370—1440). Zatímco Jaroslav Bidlo jej před více než sto lety představil především jako kritika husitství, Stejskal nyní uvádí jeho životní příběh do širších souvislostí. Práce je založena na jazykově i interpretačně náročném studiu rukopisů italské provenience s přihlédnutím k dalším pramenům (kázání, traktáty, zpovědní příručky). Jejich vzájemná ...
‣VíceBožena NĚMCOVÁ: Korespondence II. 1853—1856
Krátce před koncem roku 2003 vydalo Nakladatelství Lidové noviny v ediční řadě Dopisy, deníky, dokumenty druhý svazek Korespondence Boženy Němcové. Postupně vychází edice chronologicky řazených dopisů, jak přijatých, tak odeslaných. První svazek korespondence obsahuje 153 listů z let 1844—1852. Po roce následoval druhý svazek s korespondencí z let 1853—1857. Již dnes je jasné, že dílo původně koncipované do tří svazků bude mít svazky nejméně čtyři. Třetí svazek bude ...
‣VíceSvatava Raková: Víra, rasa a etnicita v koloniální Americe
Knižnice Dějin a současnosti sv. 26
Brilantní historický esej Svatavy Rakové, srovnávající různé modely chování prvních anglických a nizozemských osadníků a domorodých indiánských kmenů v Severní Americe v prvním století kolonizace, odpovídá výborně pracovnímu názvu knížky, jenž zněl "Ti druzí". Právě způsobu, jakým reflektovali jinakost svoji a jinakost Indiánů osadníci a jak ji reflektuje dnešní historik, věnuje autorka velkou část úvah včetně jemného rozlišení mezi "těmi druhými" a těmi, kdo byli pouze "jiní".
...
Praha, NLN 2005 ...
‣Více