V září 2003 se v Praze uskutečnil seminář věnovaný konferencím, které za normalizace pořádalo Husitské muzeum v Táboře. Tři táborská husitologická sympozia (1978, 1980, 1983) se tehdejším účastníkům jevila jako očistná lázeň a Tábor jako místo, kde se může dělat ideologicky nezatížená "obyčejná" věda. Nemenší význam měl i sborník vydávaný táborským muzeem, vedle nějž se tehdejší oficiální Československý časopis historický jevil jako ideologicky zdeformovaný plátek nevalného obsahu.
Příspěvky přednesené na zmíněném semináři vydalo v závěru loňského roku Husitské muzeum ve sborníku Husitský Tábor (Supplementum II). Vedle hodnotících příspěvků o významu sympozií a sborníků tvoří podstatnou část rozhovory s přímými účastníky husitologických sympozií, které zpracovala Doubravka Olšáková. Výpovědi a vzpomínky čtrnácti historiků (P. Brátka, P. Čornej, I. Čornejová, M. Drda, Z. Hojda, J. Kořalka, R. Krajíc, J. Pešek, M. Polívka, J. Rak, F. Šmahel, M. Svatoš, R. Tecl, B. Zilynská) jsou cenným svědectvím o tehdejší době. Skutečnost, že se výklady a interpretace jednotlivých událostí ve výpovědích od sebe liší, je ukázkovým příkladem toho, jak je nelehké pracovat s "živými" prameny, což platí i v případě, kdy jsou svědky sami historikové.
(fk)