Dějiny a současnost

Rychlé odkazy

téma: Lidé a jejich zvířata

Aktuální číslo

Petr SZCZEPANIK (ed.): Nová filmová historie

Petr SZCZEPANIK (ed.): Nová filmová historie

Antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury
Milena M. MAREŠOVÁ

Vznik filmu, jednoho z fenoménů moderní doby, je svázán s přelomem devatenáctého a dvacátého století. Především posledních dvacet let dvacátého století bylo otevřeno novému pohledu i rekapitulaci pozic, které si toto médium vydobylo. Inspirováno bádáním historických disciplín, bořením zavedených mýtů a rozvojem mezioborových vztahů přesahuje hranice dosavadního úzkého vymezení. V českém prostoru se k tomuto předpokladu stále ještě připojuje poměrně velký dluh, zpřístupnění překladů děl reprezentujících tzv. současné trendy postihující aktuální vývoj nejrůznějších oborů. Antologie Nová fi lmová historie je pro laika informativním přehledem, pro studenta fundovaným úvodem a pro odborníka vhodným pomocníkem. Každý z těchto čtenářů však bude nucen vyrovnat se s nezáměrnou cézurou mezi neexistujícími publikacemi o dějinách světového fi lmu v českém jazyce a názorem i situací, z níž vychází tzv. nová fi lmová historie. Jestliže editor v úvodu zmiňuje nedostatek publikací týkajících se fi lmové teorie i historie na českém knižním trhu (původních i překladových) za posledních patnáct let, je to konstatování ještě poměrně mírné. Je nutné připomenout fakt, že v českém jazykovém prostoru, pomineme-li soupisy typu Kronika fi lmu (Fortuna Print), jsou snad jediné „kompletní“ dějiny světového fi lmu od George Sadoula, vydané v roce 1963 nakladatelstvím Orbis, přeložené z originálu vydaného ve Francii roku 1955. Popravdě řečeno, o kompletnosti vlastně nemůže být řeč. Další pokus o vydání dějin fi lmu, tentokrát J. Toeplitze, skončil u prvního dílu v roce 1989. Samozřejmě, znalostí a souvislostí chtiví badatelé a studenti si potřebné informace dohledají a dostudují v zahraničních publikacích a lexikonech, jenže takovéto úvahy by mohly vést k otázce o potřebnosti jakéhokoliv překladu. Stojí ostatně za povšimnutí, že předkládaná antologie neobsahuje žádnou původní českou práci k danému tématu. Je prozatím natolik cizí zdejším badatelům téma, anebo onen chybějící kontext? Tato otázka však není jen invektivou mířenou vůči odborníkům. Tematický přesah antologie je mnohem širší. V knize vybrané příspěvky podávají přehled o historii nového pohledu na historii kinematografi e. Umělecká hodnota fi lmu obecně i konkrétních výtvorů je dnes chápána se samozřejmostí. Otevřel se ale navíc nesmírný prostor, v němž je možno fi lm konfrontovat coby svědka sociálně-kulturního. Důležitými se staly kontexty kulturně-historické, týkající se produkce, distribuce i recepce fi lmu, podmínky technologické, ekonomické. Film pak není vnímán jako osamocené, v sobě uzavřené médium. Kinematografi i je dnes nutné chápat jako soubor faktorů technických a estetických, jako projev kultury, s níž byl během dějin v interakci. Stal se její součástí, zasáhl nepochybným vlivem a v dobovém kontextu jí byl specifi ckým způsobem ovlivňován. V tomto rozměru se antologie stává nastíněním obrazu modernistické estetiky, z níž fi lm vychází jako atrakce, kuriozita, záplava dojmů, šoků, otřesů. Možná výstižnější by byl název „nová estetika fi lmu a dějin kinematografi e“, neboť je mapována estetická dimenze fi lmu, média bytostně náležejícího k určité dějinné epoše. Estetické hledisko defi nuje místo tohoto média mimo zažité legendy, jako součást duchovního horizontu (ducha doby) moderny. Příspěvky nabídnuté v antologii v pěti souborech sdružují texty odpovídající na základní otázky. Představují metody, prameny a témata, estetické možnosti, východiska, a společné rysy. Autoři se zde ptají, jak a proč byly v určité době zvoleny určité postupy, za jakých podmínek se staly módou, normou, kánonem. Co vlastně bylo viděno a hodnoceno. Vzhledem k výše uvedenému je pochopitelná otázka po problémech s překladem podobného editorského počinu. Jak upozorňují pořadatelé, šlo často o pohyb na nejistém poli, neboť dosud neexistují ekvivalenty mnohých odborných termínů. To, že se některé pojmy ještě nestaly součástí běžného českého vědeckého vyjadřování („fi lmický“), otevřelo prostor navrženým podobám překladu, který je současně výzvou k diskusi.

Přeložili Tomáš Dvořák, Jakub Kučera, Petr Mareš, Michal Pacvoň, Pavel Skopal, Petr Szczepanik Nakl. Herrmann & synové, Praha 2004, 528 s., 444 Kč

Kontakt

Dějiny a současnost

Náprstkova 272/10
110 00 Praha 1

Kontakty

E-mail
das@nln.cz

Návštěva redakce

po dohodě
das@nln.cz