Již tradičně jsme požádali české historičky a historiky, aby uvedli jeden titul původní a jeden překladový, oba z roku 2004.
Milena Bartlová
Filosofická fakulta MU Brno
Z letos vyšlých knih, které jsem stihla přečíst, v kategorii domácí produkce nominuji jednoznačně Legendu o Ostojovi (NLN) Zdeňka Smetánky. Nevím, o čem by mohlo svědčit, že je to kniha bezkonkurenční, i když jsem první vydání v roce 1992 už dobře znala. V kategorii překladů se nemohu rozhodnout mezi dvěma, proto uvádím: Marcel Gauchet Odkouzlení světa. Dějiny náboženství jako věci veřejné (CDK, přeložila Pavla Doleželová). V mém oboru bývá až příliš často zvykem vidět v náboženství jen jeho spirituální stránku a nevšímat si jeho stránky veřejné a politické. Peter Reichel Svůdný klam Třetí říše. Fascinující a násilná tvář fašismu (Argo, přeložil Josef Boček). Ve formulacích až příliš opatrný, ale přesto podstatný a důležitý pokus o širší historickou interpretaci vizuální kultury (též o fašistické minulosti Volkswagenu "Brouk").
Drahomír Jančík
Filosofická fakulta UK
Obecně je potěšitelným jevem, že původní česká historiografická produkce se každým rokem tematicky rozhojňuje. Pozoruhodný je razantní nástup mladých historiků, z nichž mne upoutal zejména Petr Maťa svým Světem české aristokracie (NLN) a Daniela Tinková, jejíž Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa (Argo) svědčí o schopnosti přijímat a zúročit impulzy především historiografie francouzské. Z hory dalších titulů bych upozornil na první díl Hospodářských a sociálních dějin Československa (Doplněk) zahrnující léta 1918—1945, na němž vedle dalších autorů A. Teichové, E. Kubů, J. Gerslové, J. Faltuse, A. Hadrabové a L. Kalinové má hlavni podíl Václav Průcha. Je užitečným doplněním úspěšných syntéz o dějinách první republiky, zejména monumentální práce Zdeňka Kárníka dokončené v minulém roce.
Petr Maťa
Doktorandské kolegium Praha-Saarbrücken při FHS UK
Ze zlomku loňské české produkce, který jsem stačil pročíst, dělím svůj hlas mezi práci Daniely Tinkové Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa (Argo) a studii Zdeňka R. Nešpora Víra bez církve? Východočeské toleranční sektářství v 18. a 19. století (Albis international). S tématem napříč staletími jdoucí sekularizace se každá z nich vyrovnává po svém, ovšem s nadhledem a na mimořádně vysoké úrovni. Mezi překlady z živých jazyků by nemělo zapadnout pečlivé převedení Keplerova latinského spisu Sen neboli měsíční astronomie z roku 1634 do češtiny Alenou a Petrem Hadravovými tím spíše, že nakladatelé (Paseka a Národní technické muzeum) učinili z nesnadného vícevrstevnatého textu typograficky dokonalou a ke čtenářům přátelskou publikaci.
Zdeněk Hojda
Filosofická fakulta UK
Původní domácí produkce: Petr Maťa, Svět české aristokracie 1500—1700 (NLN). Kniha pozoruhodná nejen svým širokým syntetizujícím záběrem (a jako každá syntéza nutně ne ve všem stejně kvalitní), ale především promyšlenou koncepcí. Dále i pro historiky nesmírně důležitý Slovník italských spisovatelů od kolektivu autorů vedeného Jiřím Pelánem (Libri) s hutným Pelánovým přehledem dějin italské literatury na sto stranách a množstvím hesel o autorech starších epoch; a konečně z konce předminulého roku Miloš Řezník, Formování moderního národa (Triton). Překlady: Peter Burke, Francouzská revoluce v dějepisectví (NLN, přeložil Pavel Kolář) zprostředkuje hutný a inteligentní přehled o "škole" Annales. Dále Jacques Le Goff, Život v znamení histórie. Rozhovory s Marcom Heurgonom (Kalligram, přeložila Jana Truhlářová), vlastně stejné téma jako u Burka, ale viděné "zevnitř"; a nakonec jedna beletristická knížka: Mika Waltari, Cesta do Istanbulu (Hejkal, přeložila Markéta Hejkalová), nesmírně zajímavý obraz Evropy roku 1946.
Josef Válka
Filosofická fakulta MU Brno
Z publikací "nové vlny" našich mladých historiků, které jsem stačil přečíst a kteří uplatňují lekci nového dějepisectví, uvádím aspoň knihu Daniely Tinkové, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa (Argo). Také proto, že otevírá nové cesty a témata pro poznání i našeho dosud "temného" 18. století. Z přeložených: Ian Kershaw, Hitler 1889—1936. Hybris (Argo, přeložil Pavel Vereš). Měla by být povinnou četbou nejen pro ty, kteří se zajímají vážně o dějiny dvacátého století a nacismu, ale zejména pro ty, kdo se odvažují cokoliv o této době a o tomto tématu vypravovat v naší publicistice. Doufám, že by svou odvahu ztratili.
Ondřej Táborský
student historie FF UK
Z domácí produkce: Daniela Tinková, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa (Argo). Kniha s netradičním námětem, inspirovaná moderní metodologií. Z překladové literatury mě nejvíc zaujala kniha Krize rozumu. Evropské myšlení 1848—1914 (CDK, přeložil Tomáš Suchomel) J. W. Burrowa. Velmi čtivý příklad dějin myšlení 19. století, kterého se české historiografii bohužel nedostává.
Marie Koldinská
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a Filosofická fakulta UK
Z domácí produkce bez velkého váhání volím impozantní knihu Petra Klučiny Zbroj a zbraně. Evropa 6.—17. století (Paseka). Encyklopedicky pojatá publikace rozhodně není (jak skromně tvrdí autor) jen "komentovaným historickým albem", ale obdivuhodně promyšlenou syntézou, imponující mistrným vytěžením zejména obrazových a hmotných pramenů. Ze zahraniční produkce pak pokládám za nejzajímavější a nejužitečnější počin loňského roku knihu Petera Burkeho Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales 1929—1989 (NLN), v neposlední řadě i díky již tradičně skvělému překladu Pavla Koláře.
Robert Novotný
Centrum medievistických studií AV ČR
Z domácí produkce mě nejvíce oslovila kniha Petra Mati Svět české aristokracie 1500—1700 (NLN). Zcela nový přístup k mnohým tématům se snoubí s vyzrálostí a ohromným přehledem mladého autora. Podobně inspirativní je i četba knihy Jean-Claude Schmitta Svět středověkých gest (Vyšehrad, přeložily Lada Bosáková, Pavla Doležalová a Veronika Sysalová). Českému čtenáři autor odkrývá u nás zatím jen málo tematizovanou oblast, která má přitom pro chápaní středověké společnosti zásadní význam.
Vladimír Rozhoň
Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov
Z letošní domácí produkce mne nejvíce zaujala práce Petra Koury Podplukovník Josef Balabán. Život a smrt velitele legendární odbojové skupiny "Tři králové" (Rybka Publishers). Oceňuji zejména autorův rozvážný a kritický přístup ke zvolené problematice, kterou dokázal navíc podat čtivým způsobem; výsledkem jsem byl přímo potěšen. Po úspěchu knihy Petra Englunda Nepokojná léta (NLN 2000) jsem byl zvědav na ohlášené pokračování. Zvědavost byla uspokojena letos titulem Nepřemožitelný. Historie první severní války (NLN, překlad Dagmar Hartlová). Dílo na první knihu navazuje volně, ale podobné je širokým autorovým záběrem a schopností vyprávět, proto bych ji vyzdvihl z letošní překladové produkce.
Zdeněk Smetánka
Spolupracovník Archeologického výzkumu Pražského hradu ARÚ AV ČR a Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK Praha
Z osobních důvodů byl pro mne po letech důležitý znovu vydaný Kalendář aneb čtení o velkém plese korunovačním
- 13 -
v pražském Nosticově divadle 12. září 1791 v časech Francouzské revoluce Josefa Petráně (NLN). Koncepčně i literárně perla. Z překladové literatury by toho bylo víc a neumím se jednoznačně rozhodnout; dovoluji si tedy nabídnout ještě jeden titul domácí: Učenci očima kolegů a žáků, uspořádal František Šmahel (Academia). Rozmanitě koncipované vzpomínky současných badatelů různých oborů a specializací na své předchůdce jsou pozoruhodnou výpovědí o kontinuitě a rozvoji české vědy.
Vladimír Urbánek
Filosofický ústav AV ČR
V uplynulém roce se na poli dějin raného novověku, které se snažím nejvíce sledovat, razantně prosadila generace "Husákových dětí". Úctyhodné práce Marie Koldinské, P. Krále, P. Mati, J. Millera a D. Tinkové mě potěšily nejvíce. Kladu-li na první místo Svět české aristokracie (1500—1700) Petra Mati (NLN), pak především proto, že se jedná o suverénní syntézu, konceptuálně promyšlenou, teoreticky poučenou, inspirující, a navíc napsanou elegantním stylem. Z překladů volím práci Christopha Charleho Intelektuálové v Evropě 19. století (CDK, přeložila Pavla Doležalová) pro autorův komparativní přístup k dějinám vzniku a etablování jedné relativně malé, ale nesmírně významné sociální skupiny. Dílo je cenné i jako pokus zkombinovat sociální a intelektuální dějiny a zároveň francouzský a německý způsob myšlení a psaní o dějinách.
Václav Vrabec
místopředseda Rady ČTK
Stále méně se dostávám k soustavné četbě, soustřeďuji se na tu, která se dotýká bezprostředně mého odborného zájmu. Proto jsem si přečetl práci Petra Koury Podplukovník Josef Balabán. Život a smrt velitele legendární odbojové skupiny "Tři králové" (Rybka Publishers). Z jiného žánru mě zaujal první díl autobiografické románové trilogie Valtra Komárka Kronika zoufalství a naděje (Academia).
Jan Rychlík
FF UK a Masarykův ústav AV ČR Praha
Za nejlepší knihu roku 2004 vydanou v zahraničí považuji práci Jozefa Jablonického Samizdat o odboji (Kalligram, Bratislava). Jozef Jablonický byl v roce 1974 vyhozen z Historického ústavu SAV a v následujících patnácti letech opakovaně persekvován. Přesto nadále pracoval na dějinách odboje a práce vydával jako samizdaty. Nyní má čtenář možnost seznámit se s jeho prací. Je obdivudohodná, jestliže si uvědomíme, že Jablonickému byl zakázán přístup do archívů. Za nejlepší knihu roku 2004 vydanou v Čechách považuji práci Viléma Prečana Prague-Washington-Prague/Praha- Washington-Praha (Knihovna Václava Havla, 359 s., plus přílohy, dvoujazyčně anglicky a česky — skutečný počet stran je tedy dvojnásobný, protože u českého překladu začíná paginace opět od čísla 1). Jde o komentované dokumenty — zprávy americké velvyslankyně Shirley Temple-Black státnímu departmentu z období listopadového převratu v roce 1989. Tyto dokumenty, které prof. Prečan získal, jsou zajímavým pohledem americké diplomacie na dění u nás a rozšiřují i naše znalosti o "sametové revoluci."
Jiřina Rennerová
učitelka Gymnázia Benešov v. v.
V minulém roce mne nejvíce zaujala kniha Martina Jeřábka Konec demokracie v Rakousku 1932—1938 (Dokořán). Autor zdařile ukázal, jak je těžké a někdy nemožné ubránit demokracii, jestliže jí chce zničit zároveň extrémní levice i pravice. Ze zahraniční produkce mne nejvíce zaujala kniha francouzského historika Alaina Soubigoua Tomáš Garrigue Masaryk (Paseka, přeložila Helena Beguivinová). Autor se s úspěchem pokusil podat objektivní obraz TGM, jehož myšlenky jsou stále živé.
Robert Kvaček
Filosofická fakulta UK a Pedagogická fakulta TU Liberec
Nemohu jinak než českou "první cenu" rozdělit mezi dvě díla s nepochybně trvalou rezonancí odbornou i čtenářskou. Jde o knihu Karla Durmana Popely ještě žhavé I. Válka a nukleární mír (Karolinum) a o práci Jana Gebharta a Jana Kuklíka Druhá republika 1938—1939. Svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě (Paseka). Z přeložené literatury volím mohutný text Iana Kershawa Hitler 1889—1936. Hybris (Argo, přeložil Pavel Vereš). Představuje kladnou politickou biografii, která není jen politická.
Luboš Velek
Ústav českých dějin FF UK v Praze
Za nejlepší knihu, která se mi v loňském roce dostala do ruky, považuji monografii Kristiny Kaiserové Konfesní myšlení českých Němců v 19. a počátkem 20. století (nakladatelství Ve Stráni, 2003). Rozsahem sice nevelká, ale o to s větší pílí, láskou a znalostí psaná práce je cenným kamínkem do mozaiky dějin českých Němců i stále opomínaných dějin náboženství a religiozity na českém území. V oblasti "cizojazyčné produkce" nejspíše nedodržím kritéria, ale přesto mi nedá než nominovat vydání korespondence manželů Palackých, vzorně připravené Jiřím Kořalkou: Briefe an Therese. Korrespondenz von František Palacký mit seiner Braut und späteren Frau aus den Jahren 1826—1860 (Thelem, Dresden 2003 — ve skutečnosti pozdní jaro 2004). Edice mimořádně zajímavého pramene, která nepřímo navazuje na před 100 lety zahájený a bohužel nedokončený projekt vydávání písemností "otce národa".
Josef Dolák
student historie FF UK
Z původní domácí tvorby hlasuji pro knihu Daniely Tinkové Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa (Argo), protože tato práce zdaleka převyšuje i značnou část toho, co je v českém prostředí považováno za kvalitní historickou literaturu. Autorka předkládá komparativní studii založenou na rozsáhlé heuristice a nebojí se pracovat s teoretickými koncepty, což u nás (bohužel) nebývá právě obvyklé. Co se týče překladové produkce, můj hlas patří J.-C. Schmittovi a jeho dnes již téměř klasické práci Svět středověkých gest (Vyšehrad, přeložily Lada Bosáková, Pavla Doležalová a Veronika Sysalová). Jedná se opět o velmi inspirativní text, věnovaný tématu, které je v domácí literatuře takřka nereflektované.
Martin Formánek
Gymnázium Jižní Město
František Weyr: Paměti 3. Za okupace a po ní (1939—1951) (Atlantis). Závěrečný svazek přesahuje obvyklý rámec pamětí a věnuje se nadčasovým otázkám a úvahám, v mnohém ještě dnes podnětným. Z překladů: Dinesh D'Souza: Ronald Reagan (Barrister& Principal, přeložil David Vaněk). Reagan byl jednou z klíčových osobností, které určovaly chod dějin v druhé polovině 20. století. Autor byl jako politický analytik v Bílém domě u Reagana blízko a odhaluje mnohé. Inspirativní a otázky provokující četba.
Christiane Brennerová
Collegium Carolinum v Mnichově
Nejlepší historická kniha, kterou jsem v loňském roce četla, vyšla už na podzim 2003. Kniha Tatjany Tönmeyers Das Dritte Reich und die Slowakei 1939—1945. Politischer Alltag zwischen Kooperation und Eigensinn (Schöningh, Paderborn) není jen vylíčením dějin Slovenska za druhé světové války, opírajícím se o ohromné množství pramenů, a kolektivní biografie tehdejších německých poradců, nýbrž i velmi cenný příspěvek k diskusi o okupačních režimech. Kniha má velký potenciál i v celoevropském srovnání a je navíc opravdu dobře napsaná. V tomto roce podle mého názoru mezi jinými stála za přečtení i práce Bradley Adamse The struggle for the soul of the nation. Czech culture and the rise of communism (Oxford, Rowman & Little. eld), kde autor načrtl živý obraz intelektuálního a politického klimatu v letech těsně po válce. Rozhodnutí, která česká kniha byla v roce 2004 nejlepší, je obtížné, a tak na první místo dávám časopis Soudobé dějiny: uveřejňuje totiž dobré tematické celky, je otevřený inovativním přístupům a i z odstupu mi umožňuje sledovat současné české historické debaty.
Pokračování příště
- část — 2. část — 3. část — 4. část