Sedmičlenný autorský kolektiv pod vedením Lydie Baštecké přibližuje dějiny města Náchoda po více než sto letech od posledního obdobného pokusu. Už vzhledem k chronologickému záběru monografie nemůžeme na tomto místě parafrázovat její obsah ani upozorňovat na povětšinou okrajové chyby a nepřesnosti. Těch se nemůže zcela vyvarovat asi žádná obdobná publikace. Zaměříme se pouze na některé obecnější aspekty, které její konečnou podobu ovlivnily. Pohled do obsáhlého seznamu literatury a pramenů čtenáři prozradí, na kterých místech se autoři mohli opřít o dosavadní historiografi ckou produkci a kde museli pracovat s dosud omezeně vytěženými archivními fondy. Poodhalili tak i bílá místa, na jejichž probádání bude možné v budoucnu pracovat. Tuto skutečnost je třeba mít na paměti při hodnocení výsledného textu, protože řadě problémů a období nebyla dosud věnována takřka žádná pozornost. Některá témata se tak uceleného zpracování dočkala vůbec poprvé. Nepřehlédnutelné defi city dosavadních výzkumů zřejmě také způsobují, že na značně omezeném prostoru vedle sebe stojí výklad, který snad až příliš tíhne k detailům, i s nadhledem psané syntetické pasáže. Právě ty části, v nichž byly zúročeny výsledky nejnovějších výzkumů, lze patrně hodnotit jako nejzdařilejší. Příkladem může být druhá kapitola, v níž Jan Čížek, Jiří Slavík a Jan Tůma pojednali o období 1254–1412, přičemž se úspěšně vyrovnali s řadou názorů starší literatury a v přesvědčivém interdisciplinárním výkladu využili své starší studie k tématu. Přestože s ohledem na sotva překročitelné limity dostupných pramenů je řada tvrzení formulována s pochopitelnou opatrností, text zdařile vystihl gründerský charakter 14. století pro další vývoj celého regionu. Vrcholem knihy je zřejmě kapitola věnovaná proměně Náchoda v moderní průmyslové město (1850–1918). Podrobně a poutavě je zde zachyceno, jak rozvoj zejména textilního průmyslu ovlivnil jeho demografi cký vývoj a sociální skladbu. Opomenuta nebyla ani emancipace Náchoda jako opětovného správního centra, okresního města. Poněkud problematickou se může jevit šíře autorského kolektivu vedená pochopitelnou snahou garantovat co nejvyšší odborný standard publikace. Při srovnání jednotlivých kapitol jsou totiž zřejmé rozdílné badatelské priority historiků i jejich osobitý rukopis. Určitou nevyváženost textu například ilustruje důraz kladený na průmyslový rozvoj v druhé polovině 19. století a jen letmo zmíněná opatření na zmírnění dopadů velké hospodářské krize ve městě, kde více něž 60 % obyvatel vykonávalo dělnické profese. Edičně důkladně připravenou knihu (opatřenou komentovaným přehledem pramenů a literatury, věcným, místním a osobním rejstříkem) doplňují početné obrazové přílohy, nákresy a mapy. Jde o reprezentativní výběr, který názorně zachycuje i Náchod dávno zmizelý. Souhrnné zpracování dějin měst „od pravěku po současnost“ bezpochyby patří k tradičním formám české historické produkce. Z metodologického hlediska se tyto publikace většinou pohybují v osvědčených kolejích a spíše jen ojediněle jsou autoři jejich prostřednictvím ochotni vstupovat do aktuálních vědeckých diskusí nebo hledat alternativní přístupy k tématu. Z uvedeného nevybočují ani nejnovější dějiny Náchoda. Toto konstatování však v žádném případě nesnižuje přínos publikace, která je rozhodně důstojným počinem.
Praha 2004, NLN, 326 s., 395 Kč