- www.mmh.cz/sklad/mj.htm
Pralesem místních názvů se prodírají s největší rozkoší jen ti nejzvrhlejší avanturisté. Pravým názvoslovným Boubínem jsou především dvoujazyčné názvy z česko-německého pomezí. Určité světlo se do toho pokusil vnést Milan M. Horák ve své onomastické směsce, kde si zaslouží pozornost především Německo-český slovník místních jmen, ale neměl by nám uniknout ani jeho "lexicon nominum geographicum latinorum" (ovšem pro světové latinské místní názvy je nepřekonatelný Graesseho Orbis Latinus — www.columbia.edu/acis/ets/Graesse/ contents.html). Autor se neomezuje jen na jména německá na našem území, zahrnuje celé bývalé Rakousko-Uhersko a jde ještě dál.
- www.luzicke-hory.cz/stjm0.html
Stejným tématem, ale s oblastí omezenou na Lausitzer Gebirge se zabývá stránka Stará místní jména v Lužických horách, kterou sestavil Jiří Kühn, jenž velmi pěkně a pečlivě obhospodařuje celou doménu věnovanou Lužickým horám. Za prohlédnutí a přečtení stojí Památky i Historie s několika pododdíly věnovanými sklářské minulosti (s přehledem literatury!), pohraničnímu opevnění, samotným Lužickým Srbům, a dokonce i s ukázkami několika lokálních pověstí.
- www.mujweb.cz/www/toponyms/index83.htm
Odborné onomastické názvosloví zde velmi přehledně uspořádal Jaroslav David. Oboru se věnuje tělem i duší a např. v Jazykovědných aktualitách (38/3) otiskl studii "Lidová etymologie a vulgarismy v toponymech". Dozvíme se, že exonymum "pojmenovává objekt ležící v zahraničí" a že Červená karkulka je vlastně obyčejné pseudoantroponymum. V době zbožšťování domácích miláčků by stálo za úvahu, zda by se neměla onomastika rozšířit také o ailuronyma (vlastní jména koček) a kynonyma (vlastní jména psů), nebo dokonce o mysonyma (vlastní jména myší).
dasik@nln.cz