Do konce ledna se konala v Dómské pokladnici v německých Cáchách výstava nově restaurovaného oltářního retáblu, který původně stával na oltáři sv. Václava tamního chrámu, zrušeném v roce 1734. Oltář v horním patře oktogonální kaple Karla Velikého založil v roce 1362 Karel IV. Aby mohl sloužit očekávaným českým poutníkům do Cách, musel jeho duchovní povinně ovládat češtinu.
Přehlídka českých vládců a patronů na cášském oltářním retáblu z 15. století
Přehlídka českých vládců a patronů na cášském oltářním retáblu z 15. století
Nynější retábl nechal pořídit snad zdejší oltářník a staroboleslavský kanovník Zikmund z Jihlavy před rokem 1460 na památku českého krále Ladislava Pohrobka. Ten je vyobrazen na ústřední desce po straně Ukřižování a pod ochranou sv. Víta, naproti němu klečí Karel IV. se sv. Václavem. Obrazy stojících světců Zikmunda, Ludmily, Vojtěcha a Prokopa vidíme na křídlech otevřeného retáblu, při zavření jsou pod výjevem Zvěstování namalováni sv. Štěpán, Karel Veliký a donátor klečící před sv. Václavem. Retábl maloval v Cáchách nejspíše místní malíř, který ale měl k dispozici oficiální portrét krále Ladislava a patrně i císaře Zikmunda, jemuž je nápadně podobný jeho svatý jmenovec. Naproti tomu Karel IV. svou individuální podobu nemá, přestože dochovaná malba velmi pravděpodobně reaguje na neznámý původní oltářní obraz z Karlovy doby. Originálně utvářená plastická výzdoba zlaceného pozadí retáblu naznačuje, že oním původním dílem mohl být textilní závěs s figurální výšivkou.
Všestrannou analýzu oltářní malby publikoval Jan Květ už v roce 1930, české dějiny umění však malbu nebraly v úvahu, protože šlo přece o "cizí" dílo. Dnes pro nás může představovat názorný doklad skutečnosti, že "do Evropy" jsme nevstoupili ani vloni, ani před patnácti lety.