„ZLATÁ DOBA“ ČESKÝCH MĚST? Česká královská města, která posílila své hospodářské a politické postavení za husitských válek, postupně ztrácela pozice ve sporech se šlechtou na přelomu 15. a 16. století a od nástupu Habsburků na český trůn čelila snaze panovníka co nejvíce profitovat z městského hospodářství a obchodu prostřednictvím nových daňových zatížení. Zvratem byl první stavovský odboj, ze kterého vyšly mnohé městské obce, včetně měst pražských, značně politicky, finančně i hospodářsky postižené. S daňovou zátěží a mnohdy nejistým živobytím řemeslníků a obchodníků, kteří byli závislí na ceně surovin a odbytových podmínkách, a byli tak vystaveni konkurenci šlechtických provozů v okolí měst či dováženého zahraničního zboží, souvisela i značná zadluženost středních městských vrstev, kdy mnohé z řemeslnických rodin musely žít velmi skromně. Past chudoby, vyloučení z městské pospolitosti a propad do hmotné nouze pak čekal na rodiny či jednotlivce, kteří ztratili možnost obživy, dostali se do střetu s právem nebo v osamění onemocněli či prostě zestárli.
[...]