Díky provenienčnímu průzkumu historického fondu se před námi vynořují dávné knižní příběhy, získáváme cenné informace nejen o majitelích knižních sbírek, ale i o jejich donátorech, a díky tomu pomalu skládáme ucelený obraz.
Jedním z jeho dílků je knižní fond kapucínského kláštera v Mnichově Hradišti, který je spjat s donátorskou činností rodu Waldsteinů a do klementinských sbírek se dostal po roce 1813.
Klášter kapucínů v Mnichově Hradišti založil v roce 1690 Arnošt Josef hrabě z Waldsteinu (1654–1708) a další generace rodu byly jeho štědrými donátory. Velkou podporovatelkou kapucínského řádu byla zejména Marie Markéta hraběnka z Waldsteinu, rozená Czerninová z Chudenic. Narodila se 1. prosince 1687 ve Vídni do rodiny vlivného politika Heřmana Jakuba Czernina z Chudenic (1659–1710), její matkou byla dědička hradeckého dominia Maria Josefa Slavatová z Chlumu a Košumberka (1667–1708). […]
Marii Markétě se dostalo vzdělání běžného u příslušnic šlechtických rodin – byla zběhlá ve dvorské kurtoazii, ovládala základy několika jazyků (italštiny, francouzštiny, němčiny) a samozřejmostí byla náboženská výchova. Česky patrně uměla, ale její dochovaná korespondence je vedena výhradně v němčině. Spolu s manželem vedla, i vzhledem k jejich společenskému postavení – František Josef byl císařským komorníkem a od roku 1714 nejvyšším dvorským sudím – nákladný život. […]
V roce 1714 se v klášteře v Mnichově Hradišti stal českým kazatelem Jan Mária Kutnohorský (1652–1728). Patrně pod jeho vlivem nastal v životě Marie Markéty a celé waldsteinské domácnosti obrat od společenského k téměř asketickému způsobu života podle katolické věrouky. Štědré příspěvky putovaly zejména na podporu církevních a charitativních institucí. Marie Markéta si dokonce vysloužila přízvisko máti kapucínů. Ve středu její pozornosti stál zejména hradišťský klášter a pražská Loreta pod správou hradčanských kapucínů. […]
V historickém fondu Národní knihovny jsou dochovány svazky s přípisem na rubu přední předsádky Ex beneficentia Ill[ustrissi]mae ac Excell[entissi]mae D[omi]nae D[omi]nae Mariae Margarethae S.R.I. Comitissae de Waldstein, natae Czerninianae n[ost]rae Bibliothecae Fundatricis, orate pro Ea, který se objevuje spolu s vlastnickým přípisem kapucínského kláštera v Mnichově Hradišti na titulním listu Loci PP. Capucinorum Hradistii ad Iseram, oba zápisy jsou datovány.
V souladu s řeholními pravidly vznikaly kapucínské knihovny především díky darům – až na pár výjimek kapucíni knihy nekupovali. Knihovna v hradišťském klášteře sice vznikla pravděpodobně brzy po jeho založení v roce 1690, ale teprve podpora Marie Markéty z Waldsteinu umožnila její rozvoj a pravidelné doplňování v průběhu bezmála šedesáti let. Po smrti manžela v roce 1722 věnovala klášteru jeho osobní knihovnu a v roce 1724 věnovala knihovně 5000 zlatých a současně pro ni uložila i důchod 1000 zlatých. Z této částky se mělo vyplácet 50 zlatých ročně na doplňování knihovního fondu. Díky tomu nalézáme v knihách poznámky datované i dlouho po její smrti, nejstarší přípisy jsou datovány rokem 1722 a nejmladší rokem 1782. Zprávy o nákupu knih z hraběnčina odkazu byly, ač patrně značně nepravidelně, zapisovány i do klášterního diaria (Diarium domesticum conventum Capucinorum Hradicensis ab anno 1737, sign. IX C 25). V několika svazcích jsou dochovány i donátorské přípisy jejích synů: Františka Arnošta (1705 až 1748) a Františka Josefa (1709–1771). Kromě mnichovohradišťské knihovny podporovala hraběnka z Waldsteinu i kapucínskou knihovnu na Hradčanech, které v roce 1722 odkázala své vlastní knihy.
V roce 1785 byl klášter dvorským dekretem zrušen a budovy odkoupil tehdejší majitel zámku v Mnichově Hradišti Vincenc z Waldsteinu- -Wartenbergu (1731–1797). Díky tomu mohli zbylí kapucíni v klášteře doživotně zůstat, a konvent tak fakticky zanikl až v roce 1814 po smrti posledního představeného. V letech 1813–1815 pak byl pořízen soupis a vybrané knihy byly převezeny do Klementina. Katalog z roku 1813 je dochován v Archivu Národní knihovny a obsahuje asi 2700 svazků včetně rukopisů. V historickém fondu Národní knihovny se prozatím podařilo dohledat na 130 svazků s provenienčním atributem knihovny kláštera kapucínů v Mnichově Hradišti. […]
Doposud se podařilo identifikovat 50 svazků knih pořízených z nadace hraběnky Marie Markéty. Jde převážně o díla bohemikálního původu, obsahově odpovídající poslání řádu – kazatelství, duchovní literatura, morální teologie a katechetická díla, okrajově pak historická díla či učebnice. Většinou jde o soudobá vydání, ale najdeme mezi nimi i jednotliviny z 16. a 17. století.
Díky pokračující digitalizaci je sice pátrání po dalších svazcích této knihovny o trochu jednodušší, nicméně je patrné, že dohledané exempláře jsou jen zlomkem původního fondu.
Seriál vzniká ve spolupráci s Národní knihovnou ČR