V dnešní době sousedí Finsko se třemi státy, Norskem a Švédskem na severu a západě a Ruskem na východě. Zatímco severní hranice s oběma skandinávskými zeměmi nebyla prakticky nikdy předmětem vážnějších sporů, východní hranice hrála ve finské historii klíčovou roli.
S určitou mírou nadsázky se dá říci, že dějiny Finska jsou vlastně dějinami jeho východní hranice. V průběhu staletí doznal tento prostor mnoha změn a posunů, kvůli kterým se mnohdy přesouvaly velké skupiny obyvatel. Východní hranice měla od počátku finských dějin a dodnes má pro Finy skoro až mytologický rozměr. Nejenže se jednalo o linii oddělující „nás“ od těch „druhých“, vnitřní prostor od vnějšího, ale zároveň představovala pomyslnou dělicí čáru mezi pořádkem a chaosem, světlem a tmou, a nakonec vlastně i hranici mezi dobrem a zlem. (Starý finský vtip z 19. století popisuje finského sedláka, který má dům rozdělený hranicí na dvě poloviny. Při otázce, ve které části chce raději žít, automaticky odpoví, že ve finské, protože v té ruské je větší zima.)
...