Navštěvování hradů a zámků představuje v českém prostředí dlouhodobě oblíbenou aktivitu s výrazným podílem na utváření našeho vztahu k minulosti. Charakterizovat ji můžeme kombinací několika typických znaků. Většinu někdejších šlechtických sídel, která jsou zpřístupněna formou prohlídkových tras s instalovaným dobovým mobiliářem, spravuje stát (prostřednictvím Národního památkového ústavu, příspěvkové organizace Ministerstva kultury). Několik desítek těchto objektů vytváří v poměru k rozloze státu hustou síť a vesměs disponuje historickým vybavením a sbírkami. Jejich návštěvu lze absolvovat výhradně v doprovodu živého průvodce. Společnému systému správy, rozvinutému po roce 1945, odpovídá dlouhodobě jednotná struktura a obsah prohlídek. České památky a jejich prohlídky jsou rovněž výrazně provázány se sférou populární kultury: filmem, literaturou či vědomostními soutěžemi.
...