Dějiny Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě, který po bezmála dvě století poskytoval zaopatření nemajetným ženám z předních šlechtických rodin, se začaly psát roku 1755, kdy císařovna Marie Terezie institut formálně ustavila vydáním nadační listiny a zároveň do něj nechala slavnostně uvést první členky – kapitulárky. Vznik ústavu šlechtičen souvisel do značné míry se snahami císařovny mírnit nepříznivou hospodářskou situaci šlechty, tradiční opory panovnické moci, a to zejména té její části, která se zasloužila o stát, například dlouholetou věrnou službou na úřednických či armádních postech. Nová nadace měla také významný psychologický rozměr, neboť přijetí podpory přirozeně vytvářelo silný morální závazek dané rodiny ve vztahu k panovníkovi i celé dynastii. Po generace prokazované zásluhy a loajalita vůči císařské rodině ostatně hrály klíčovou úlohu i v samotném přijímacím procesu.
...