Trůn králů, ostrov, jemuž žezlo vládne, ta majestátní zem, to sídlo Marta, ten druhý Eden, zemský ráj, ta pevnost, již sama Příroda si stvořila proti všem zhoubným nákazám a válkám, ten skvělý rod, ten svět sám pro sebe, drahokam vsazený do stříbra moře, které ho chrání jako vodní příkop před nenávistí méně šťastných zemí, ten požehnaný lán, ta zem, ta říše, ta Anglie (...) Ta země, jejíž břehy vzdorují nájezdům pyšných Neptunových vod, teď sevřena je mořem potupy a inkoustových skvrn a úpisů…
William Shakespeare, Richard II. (Souborné dílo Williama Shakespeara v překladu Martina Hilského, 17. svazek), Praha 2003, s. 34–35