Dne 22. ledna 1950 se na plenárním zasedání Svazu československých spisovatelů konala konference, která měla za úkol zhodnotit dosavadní vývoj české poezie a vytyčit politická a estetická kritéria pro její další směřování. V dopoledních hodinách přednesl svůj referát Třicet let bojů za českou socialistickou poezii rektor Vysoké školy politických a hospodářských věd, člen ÚV KSČ a kulturní publicista Ladislav Štoll. V obsáhlém příspěvku vyzvedl především básnický odkaz Stanislava Kostky Neumanna a Jiřího Wolkera. Tvrdá kritika naopak dopadala na hlavu vůdčího teoretika československého surrealismu Karla Teigeho a básníka Františka Halase. Příspěvek měl načrtnout, jak by měla budoucí poezie v socialistickém Československu vypadat, a zároveň souhrnně zhodnotit slepé cesty, jimiž v předchozích třiceti letech české básnictví kráčelo. Referát však nakonec nebyl, a ani nemohl být tečkou za předchozími kulturními ani politickými spory. V následujících desetiletích se naopak stal předmětem vyhrocených konfliktů, debat a polemik.
...