SMĚŘUJEME-LI PO VIA DELLA LUNGARA k bráně, jíž se vstupuje do římské čtvrti Trastevere od severu, míjíme po chvíli dlouhé průčelí paláce Corsini, v němž se skrývá jedna z největších římských obrazáren a který je zároveň sídlem slavné Accademia dei Lincei. Obě instituce navazují na aktivity, jež tu pěstovala nejslavnější obyvatelka paláce, švédská exkrálovna Kristina, sběratelka umění a zakladatelka hned několika akademií. Dnešní palác je výsledkem pozdně barokní přestavby podniknuté kardinálem Nerim Mariou Corsinim po roce 1736, jež zcela smazala původní podobu renesanční vily vystavěné kardinálem Riariem na počátku 16. století. Tím více překvapí, že v patře paláce je pietně zachována původní Kristinina ložnice, ve které „švédská Minerva“ vydechla 19. dubna 1689 naposled. Podobný postup byl v 18. století velmi neobvyklý a svědčí určitě o výrazném otisku, který švédská vladařka ve Věčném městě zanechala. Kristina prožila v Římě s přestávkami téměř třicet čtyři let, tedy oproti času strávenému v rodném Švédsku delší část života. I proto najdeme v Římě řadu dalších památek na ni, počínaje nápisem nad branou Porta Flaminia, přestavěnou k jejímu slavnému vjezdu před Vánoci roku 1655 samotným Berninim, a konče jejím náhrobkem ve svatopetrské bazilice dokončeným roku 1702 jiným známým architektem Carlem Fontanou.
...