Aztékové, kteří sami sebe nazývali také Mexikové či Tenochkové, v době, kdy ke břehům pevninské Ameriky na území současného Mexika dopluli první Evropané, patřili spolu s Mayi a Inky k nejrozvinutějším indiánským civilizacím Ameriky. Původně to však byli nomádi, kteří se živili lovem a sběrem a žili v nehostinných, převážně pouštních oblastech na sever od Mexického údolí, které se později stalo centrem Aztécké říše. Aztékové, stejně jako rozvinuté civilizace Mexického údolí, hovořili jazykem nahuatl, usedlé kultury je však považovaly kvůli jejich kočovnému způsobu života za primitivní. Právě touha po lepším životě je snad dovedla k tomu, že se pod vedením kněží vydali z chudého severu do úrodných jižních oblastí. Jejich putování pak dle aztéckých legend trvalo dlouhých dvě stě let, během nichž se již tak bojovná a tvrdá povaha Aztéků ještě zocelila.
...