Kyjevská Rus, středověký stát východních Slovanů, měla od samého počátku výrazně multietnický a multikulturní charakter. V moderní době se mnohokrát objevily tendence tuto pestrost popřít a Kyjevskou Rus interpretovat vlivem různých ideologií či aktuálních politických potřeb, zejména ji vměstnat do striktních národnostních rámců v duchu nacionalismu 19. století. Jedním z takových ideologií zatížených sporů je i proslulá polemika „normanistů“ s „antinormanisty“, tedy spor o to, zda při formování Kyjevské Rusi sehráli, či nesehráli klíčovou roli Normané-Skandinávci, na Rusi označovaní jako Varjagové (ze staroseverského Væring). Dnes již o zásadním významu Skandinávců v raně středověké východní Evropě žádný seriózní badatel nepochybuje a svého času věhlasná polemika o „normanskou otázku“ se přesunula už pouze do dějin ideových a ideologických proudů 19. a 20. století.
Jednu z hlavních oblastí vašeho bádání představuje historická onomastika. Co se lze dovědět o životě ve středověké Evropě prostřednictvím jmen?
Ve vlastních jménech lze studovat některé ryze historické problémy filologickou metodou. Jména představují velmi cenný, spolehlivý materiál, neboť je to druh historických informací, které se autoři letopisů, kronik a jiných pramenů snažili předat přesně. Můžeme pochybovat o pravdivosti určitého výkladu dějinných událostí, předpokládat, že letopisec či autor skandinávské ságy byl nějak angažovaný a vyjadřuje jisté soudobé politické stanovisko. Sotva však budeme předpokládat, že by autor schválně zaměňoval jména, záměrně je deformoval a podobně. Jména jsou tedy takový kamínek, na který se můžeme pevně postavit a odtud se pak posunout dále.
...