Edvard Beneš, který po Mnichovské dohodě abdikoval na prezidentský úřad a strávil několik měsíců v ústraní ve Velké Británii, se počátkem roku 1939 vydal do Spojených států amerických, aby jako hostující profesor deset týdnů vyučoval na Chicagské univerzitě. Z poslání za Atlantikem se záhy zrodila odbojová akce za osvobození republiky.
Po tříměsíčním pobytu v londýnském předměstí Putney, v domě Bohuše Beneše, synovce a tajemníka v jedné osobě, se bývalý prezident vypravil do zámoří. Nebyl v nejlepším duševním rozpoložení, nicméně vnímal pozvání Chicagské univerzity na hostování jako skvělou příležitost. Spolu s manželkou a synovcem 2. února 1939 nastoupil na palubu zaoceánského parníku S. S. Washington a o šest dní později byl v New Yorku s velkou pompou vítán starostou La Guardiou a dalšími osobnostmi. Pro Beneše se jednalo o vůbec první návštěvu Ameriky (ta druhá a poslední následovala o čtyři roky později). Hned v den příjezdu pronesl krátkou řeč před newyorskou radnicí a přiznal velký obdiv k atmosféře svobody a demokracie, jež tady na něj dýchala. Během několikadenního pobytu na Manhattanu absolvoval řadu setkání s význačnými osobnostmi, novináři jej sledovali na každém kroku. Několik interview dal i ve vlaku během dlouhé jízdy do Chicaga, kam Benešovi dorazili ve středu 15. února.
...