jistě vám jsou povědomé tyto věty: Pyramida Měsíce v Mexiku ukrývá záhadný tunel. Mohou v něm být šperky a lidské oběti; Archeologové našli hrob desetiletého „upíra“. Římané se báli, že vstane z mrtvých; Překvapení v Pompejích: Město možná sopka pohřbila později, než si vědci mysleli; Čeští archeologové slaví významný objev. V Egyptě odkryli hrobku významného úředníka; Vědci přepsali dějiny piva. Vařilo se už před třinácti tisíci lety v izraelské jeskyni; Archeologové našli u Vysokého Mýta keltský vodovod, je nejstarší ve střední Evropě; Pes na Rychnovsku vyhrabal bronzový poklad, podle archeologů má vysokou hodnotu... Je to nahodilý výběr titulků článků, které vyšly jen za poslední čtvrtrok na seriózním zpravodajském serveru. A těsně předtím, než jsem začala psát tento úvodní sloupek, tu byla další zpráva: Vědci objevili nový druh dinosaura. Obří zvíře žilo na nečekaném místě.
Archeologie a její nové objevy zkrátka přitahují pozornost. Do jaké míry ale tyto jednotlivosti dokáží skutečně ovlivnit interpretaci dějin? Na to se snaží odpovědět tematický blok listopadového ĎaSu. Tři články a jeden rozhovor představují aktuální systematické archeologické výzkumy na území České republiky i konkrétní proměnu dějinného výkladu využívající ještě „horké“ poznatky. Titulky těchto článků jsou mnohem umírněnější, věrny střízlivosti ĎaSu jako spolehlivého zprostředkovatele mezi odborným a veřejným prostorem.
Tuto roli ĎaS neopouští ani ve chvíli, kdy na jeho stránkách pokračuje anketa o podobách Národního muzea v 21. století a rovněž ostrá polemika o způsobu vedení diskuse o kořenech evropské migrační krize.
Děkujeme za váš zájem o kritický ĎaS.
Za redakci
Iveta Coufalová