Dějiny a současnost

Rychlé odkazy

téma: Archeologické nálezy

Aktuální číslo

Historik a kořeny evropské migrační krize

Historik a kořeny evropské migrační krize

Svobodná diskuse a daremná polemika?
Iveta Coufalová, šéfredaktorka

V říjnovém čísle ĎaSu (8/2018, s. 40−41) vyšel článek Martina Šorma „Historik a kořeny evropské migrační krize. Jaroslav Pánek mezi vědou a politikou“, který se kriticky staví ke knize Jaroslava Pánka European Migration Crisis (An outline of the topic in 27 points) – Evropská migrační krize (Náčrt tématu ve 27 bodech), na niž v létě by the way upozornil premiér Andrej Babiš v souvislosti s výroky o Komenském a návrzích řešení migrace – i proto jsme tehdy za kritickým článkem zařadili rozhovor s Vladimírem Urbánkem, komeniologem, který se mimo jiné zabývá raně novověkým náboženským exilem. Jako vždy byla uvedena plná citace diskutované publikace, o níž článek pojednával, aby umožnila všem, kteří knihu dosud neznali a text Martina Šorma je upoutal (ať už pozitivně či negativně), si zmíněný opus bez problémů zajistit a přečíst – a zaujmout vlastní názor.

Následné reakce po říjnovém vydání ĎaSu připomněly především v historické obci situaci po vydání jiného kritického textu, který na stránkách ĎaSu vyšel před patnácti lety: článek Michaela Voříška „Podivná věda ve sporu o dějiny. K debatě o společenské úloze českých historiček a historiků“ (ĎaS 4/2003, s. 34−38). I tehdy se autor střetl s Jaroslavem Pánkem, který s J. Peškem a E. Broklovou na text reagovali (ĎaS 4 a 5/2003). Pokud je redakci známo, M. Voříšek krátce poté kolbiště historických věd s cejchem eristika opustil.

Problém, na který text v letošním říjnovém čísle upozornil, není primárně vztah Jaroslava Pánka k migračním otázkám, ale způsob, jakým používá historická fakta, potažmo historickou vědu ve svém výkladu. To ukázalo mimo jiné na skutečnost – a to je gros Šormovy polemiky −, že v českém prostředí chybí otevřená diskuse o tom, jak by měl vypadat aplikovaný historický výzkum. Zájem o vtažení historie jako vědecké disciplíny na praktické pole tu bezesporu je – zde konkrétně připomeňme financování anglického překladu Pánkovy práce Úřadem vlády ČR. Jak by tedy měla vstupovat historiografie do politiky, aby se nestala propagandou?

Ambicí a smyslem polemických článků v ĎaSu je podnítit přemýšlení a diskusi, a to především o problematice, v níž se prolíná odborný a veřejný prostor. Ukazuje se, že je to neustále ožehavé téma.

Kontakt

Dějiny a současnost

Dykova 15
101 00 Praha 10

Kontakty

E-mail
das@nln.cz
Telefon
224 220 191

Návštěva redakce

po dohodě
das@nln.cz