proměnlivá míra atraktivity témat z hlediska historického bádání je fenomén, který by si zasloužil samostatný výzkum. Důležitou položkou by jistě byla osmičková výročí v české historiografii po roce 1989. A obzvláštní pozornosti by se dozajista dostalo výročí vzniku první Republiky československé. Kupříkladu přesně před šesti lety na stránkách ĎaSu konstatoval recenzent jedné knihy o „mužích října 1918“, že oproti ostatním významným „osmičkovým“ rokům 20. století se první z nich, tedy rok 1918, těší výrazně menšímu zájmu polistopadové historiografie i publicistiky… Ovšem letošní výročí 28. října toto konstatování obrátilo do druhého extrému. Důkazem je i červnový tematický blok ĎaSu, ktery vznikl vlastně spontánně. Shodou okolností se totiž v redakci sešly články, které se nezávisle na sobě zabývají v různých souvislostech prezidentem Wilsonem, americkým politickým angažmá v Evropě a důsledky, jež měla tato politika na evropské uspořádání po první světové válce – a stále ještě má. Vždyť i dnes se neustále v médiích řeší, zda by Česko nemělo být v Severoatlantické alianci aktivnější, namísto aby jen spoléhalo na ochranu „amerického patrona“. Jednu z odpovědí, proč tomu tak je, nabízejí články v tomto čísle, shrnuté pod téma Než vznikla republika… Dodejme ještě, že takzvaná wilsonovská legenda měla takovou autoritu, že komunistické propagandě stálo za to ji roku 1953 ve jménu „pokrokové historiografie“ dekonstruovat – publikace Jiřího Hájka směle konkuruje jiné ahistorické manipulaci v knižní podobě (tentokrát z roku 1951): Hanebné roli amerických okupantů v západních Čechách v roce 1945.
Výklad dějin je tím nejcitelnějším ukazatelem, jak na tom jsme.
Klidné, ač osmičkové léto vám za ĎaS přeje
Iveta Coufalová