V průběhu 18. století získávalo v některých společenských vrstvách stále větší oblibu cestování, jehož zaměření mohlo být různé, ale čím dál tím více se prosazovaly vzdělavatelské cesty za poznáním. Jejich příprava nebyla nijak ledabylá: tištěné příručky doporučovaly oblíbené cestovní trasy se zdůrazněním nejvýznamnějších míst a památek. Mezi vzdělanými vrstvami se rozšířila obliba cest po evropských knihovnách, někdy skutečně se systematickým zaměřením výhradně jen na ně, častěji však ve spojení s prohlídkami muzeí a galerií. Tištěné zprávy z učených cest za poznáním mohly tak pro své čtenáře představovat nejen poutavou četbu, ale také cenný zdroj informací pro přípravu cestovního itineráře. Pro návštěvníky knihoven poskytovaly údaje nejen o velkoleposti, nebo naopak skromnosti knihovních sálů, jejich uspořádání a vybavení, ale také o rozsahu a skladbě fondů a nejcennějších svazcích.
...