Kde jsem vzala představu, že mám právo na slunce, na život? I ostatní lidé jsou o tom přesvědčeni? Byla to milost, že jsem se narodila živá, nebo usilovné přání mých rodičů? Ať tak či onak, dosud žiji, cítím, přemýšlím a píšu – ale mé síly docházejí a vysvitne-li kdy slunce, už mne nezachrání – a proto se loučím. Poslední slova Bohumily Grögerové v knize Můj labyrint (Nakladatelství Pavel Mervart, Červený Kostelec 2014 ...
‣Vícena nočním stolku
„Vidět, co se na světě děje“
Autobiografie polského režiséra Krzystofa Kieślowského účinkuje podobně jako jeho filmy – nutí člověka přemýšlet. Kniha Kieślowski o Kieślowském (přeložila Lenka Daňhelová, Academia, Praha 2013) vznikla na základě rozhovorů, které se slavným tvůrcem Tří barev nebo Dekalogu vedla počátkem devadesátých let Danuta Stoková. Ta následně odpovědi uspořádala do podoby souvislého vyprávění, které si ale uchovává rysy mluvenosti. Kieślowski v něm vzpomíná na dětství a mládí, studium filmové školy i první autorské pokusy ...
‣Více