Dějiny a současnost

Takzvaná panská sídla se vytrvale těší značné pozornosti historiků i laických zájemců o dějiny. Prvotní zájem o osudy držitelů hradů, zámků, tvrzí, paláců a podobných objektů, v němž se snoubilo genealogické hledisko s politickými a právními dějinami, byl postupně obohacen o přístupy hospodářských a sociálních dějin, kulturní historie a dějin umění. Zatímco dnešní kastelologie je v první řadě doménou archeologů, kteří se soustředí na detailní zmapování stavebního vývoje sledovaných objektů ...

Práce Petry Košťálové seznamuje českého čtenáře s oblastí, kterou halí nádech exotična a její dějiny rozhodně nepatří mezi témata, jejichž zpracování by se v české historické produkci vyskytovalo často. Nadto nejde o klasickou historickou stať, nýbrž o kriticky pojatou překladovou edici původních pramenů z velmi pozoruhodného regionu.

...

Pavel Mervart, Červený Kostelec 2011, 288 s., 319 Kč

Přehlížení jagellonského období v českých zemích jako pouhého mezičasí, které jako by jen vyplňovalo prostor vymezený na jedné straně husitskými bouřemi s jejich dozníváním v době poděbradské a na druhé straně „zlatým věkem“ předbělohorského stavovství, je již delší čas minulostí. Výrazným dokladem oživeného zájmu o tuto dobu se stal mezinárodní výstavní projekt Europa Jagello­nica, jehož ambice dalece přesáhly území historického českého státu. Jagellonský dynastický svět byl přirozeně podstatně rozlehlejší ...

Nedžmije Hodžová představuje mezi manželkami diktátorů typ, který byl po boku svého manžela v pravém slova smyslu partnerkou. Ve značné míře se přímo podílela na směřování albánského státu v jeho poválečné historii. Na rozdíl od svého manžela, dlouholetého diktátora Envera Hodži, byla svědkyní nejen zrození režimu, ale také jeho definitivního pádu. Přesto zůstává v historii Albánie postavou poněkud tajemnou, jejíž role dosud nebyla dostatečně analyzována a vesměs zůstává ve stínu ...