Otázce konfliktů v raně novověké společnosti a jejich úloze katalyzátorů společenského či ekonomického vývoje byla a je věnována oprávněná pozornost domácí i zahraniční historiografie. Zevrubný pramenný výzkum sporů a způsobů jejich řešení ve vymezeném prostoru však stále může přinést významné informace podstatně doplňující současný stav poznání. Tereza Siglová si vytkla za cíl analyzovat mechanismy vzniku a řešení konfliktů na území pardubického panství v 16. a 17. století. Poměrně rozsáhlé dominium nabízí dostatečně reprezentativní vzorek kauz, který autorce umožnil dospět k relevantním závěrům. Úvod seznamuje se spektrem využitých pramenů a metodami výzkumu, nabízí historiografický přehled a definici pojmů, přičemž se Siglová implicitně hlásí k sociologickým přístupům. Otázkou však zůstává, zda lze závěry zahraničních autorů bez problémů aplikovat i v českém prostředí na sice kompaktní, přesto však poměrně specifickou strukturu pardubického panství, které procházelo evolučními správními změnami (např. dočasná podřízenost Heřmanova Městce v sedmdesátých letech 16. století).
...
Matice moravská, Brno 2011, 385 s., 330 Kč