Je tomu již celých šestnáct let, co Zdeněk Hojda zpovídal na stránkách ĎaSu známého německého historika moderních dějin Rudolfa Jaworského, tehdy profesora východoevropských dějin na univerzitě v severoněmeckém Kielu. Od té doby se možná mnohé změnilo, především sám Rudolf Jaworski odešel roku 2009 do penze. Co však zůstalo, to je jeho inspirativní pohled na historii a možnosti výzkumu dějin střední a východní Evropy.
Na úvod nám dovolte jednu osobnější otázku – jak se Vám daří a co vlastně dělá takový německý historik v důchodu?
Jakkoliv to může znít paradoxně, uspořádání všedního dne vyžaduje od penzionovaného historika v mnohém ohledu více disciplíny, než by se zdálo. Naivní představa, že se nyní neomezené množství volného času automaticky promění v kreativitu, se mně osobně ukázala jako čistá iluze. „Úřední záležitosti“ vysokoškolského učitele, které jsem čas od času pokládal za vysloveně obtěžující, mi zpětně připadají jako blahodárný kontrapunkt k domácímu psacímu stolu a jako užitečný „korzet“ ke strukturování průběhu dne. Témata – rovněž ta nová – mi tedy nescházejí. Tak se v poslední době zabývám mimo jiné dějinami stravování ve středovýchodní Evropě. A obecně lze říci, že vizuální prameny (historická malba, karikatury, pohlednice, plakáty, historické fotografi e) zaujímají v mých bádání stále větší místo.
...