Mocenské postavení šlechtických rodů vždy do značné míry záviselo na množství disponibilních finančních prostředků.
Jstě existovaly i další podmínky, kterými si nejvyšší vrstvy stavovsky rozdělené společnosti zajišťovaly výhradní práva na vládu v zemi, ale bez peněz to nešlo. I nejstarší, kdysi slavné panské rody se vytrácely z mocenského výsluní, pokud z nějakého důvodu přišly o své bohatství. Tyto obecné zákonitosti platí i v případě rodu pánů z Pernštejna, nicméně jejich majetkový vývoj byl na počátku raného novověku natolik neobvyklý, že vyvolával zvýšenou pozornost současníků. Co výjimečného provázelo pernštejnské peníze mezi rokem 1490, kdy Vilém z Pernštejna (†1521) zahájil svou úchvatnou majetkovou expanzi v Čechách, a rokem 1560, kdy nuceným prodejem posledních zbytků majetku vyvrcholila dluhová krize Vilémova vnuka Jaroslava (†1560)?
...