Dějiny a současnost

Práce Hany Bortlové je výsledkem jejího dlouhého zájmu o hispánský svět. K československo-kubánským vztahům na počátku šedesátých let 20. století se ovšem dostala přes pozůstalost Františka Kriegela, již studovala v souvislosti s jeho účastí na španělské občanské válce. V pozůstalosti pak objevila dosud nevyužitý archivní materiál, diáře, poznámky, záznamy a koncepty různého druhu z doby, kdy Kriegel působil v letech 1960–1963 jako poradce na ministerstvu zdravotnictví v Havaně. Protože ...

Publikace o malíři Jožovi Uprkovi vyšla při příležitosti jeho stejnojmenné retrospektivní výstavy pořádané Národní galerií v Praze. Ačkoli se může její podnázev jevit jako ironická nadsázka či reklamní trik, opak je pravdou. Již starší literatura ukázala, že umělcova tvorba pramenila nejen z domácích zdrojů a „autentického“, „exotického“ prostředí venkovského života na Slovácku, ale i z přímých evropských vlivů. Ty byly zprvu zprostředkovány mnichovským školením, posléze je však nahradily pařížské zkušenosti ...

Reprezentativně vybavená kniha, vydaná poměrně malým městem, zaujme na první pohled. Čtenáře jistě překvapí i fundované autorské obsazení a úvodní sdělení vedoucího autorského týmu Emila Voráčka, že jde o první svazek zamýšlené trojdílné monografie. Luxusní papír a text bohatě proložený barevnou dokumentací a doplněný samostatnou obrazovou přílohou by pak neměly nechat čtenáře na pochybách, že jde o serióz­ní projekt, který si zaslouží bližší pozornost. Slavnostní vydání knihy navíc doprovázela ...

Díky příznivým klimatickým podmínkám se ze starého Egypta dochovalo množství písemných pramenů zaznamenaných na nejrůznějších psacích materiálech, ať už šlo o kámen, dřevěné a hliněné tabulky, kožené svitky, pruhy plátna nebo kovové a fajánsové předměty. Platí to přirozeně i o nejtypičtějších psacích materiálech, kterými byly křehké papyrové svitky a dostupnější ostraka (úlomky vápence a hliněných nádob). Jejich nálezci však většinou nebyli egyptologové, ale sabbáchíni (v překladu „hnojaři“) – domorodci, kteří se ...

Lev Davidovič Trockij patří bezesporu k nejkontroverznějším postavám 20. století. Dramatický životní příběh proslulého revolucionáře z pera Bertranda M. Patenaudea, vědeckého pracovníka knihovny a archivu Hooverova institutu ve Stanfordu, představuje mimořádně zdařilý počin. Autor využívá směs historizujících postupů, prvků thrilleru i klasického vyprávění. Hlavní pozornost věnuje především mexickému exilu, v němž Trockij strávil poslední léta svého života (1937–1940), ale v častých prostřizích se vrací k významným momentům Trockého minulosti ...