Dějiny a současnost

Vydání korespondence Josefa Škvoreckého s Janem Zábranou nazvané Jak je ve větě člověk v roce 2010 se bez nadsázky stalo literární událostí. Dopisy Škvoreckého a jeho celoživotního přítele, překladatele, muzikologa a hudebního publicisty Lubomíra Dorůžky sice takový ohlas nevzbudily, jejich druhý svazek se ale stal poslední publikací se Škvoreckého autorským podílem, která vyšla ještě za jeho života. Svazku předchází první část vzájemné korespondence, vydaná v roce 2007 pod názvem Psaní ...

Téma světců v českých raně a vrcholně středověkých dějinách představuje pole již mnohokrát ­zorané radlicí historiků, filologů a archeologů. Ačkoli si je Petr ­Kubín velmi dobře vědom toho, že do problematiky bude obtížné přinést závratná zjištění či převratné interpretace, usiluje přesto zkypřit tuto půdu novými přístupy k pramenům a jejich interpretaci. Kniha si klade za cíl vyložit vznik kultu svatých, hlásících se k přemyslovské dynastii. Autor nepovažuje za nutné definovat ...

Pravidelní účastníci plzeňských konferencí věnovaných moderním českým dějinám a kultuře se vždy obzvláště těší na vystoupení Věry Brožové. V posledních letech se soustředila na dějiny literatury pro děti a dokázala z této zdánlivě jalové půdy vytěžit skutečné poklady. Téma jednoho ze svých úspěšných referátů nyní rozšířila do knižní podoby a předložila širší veřejnosti. V centru její pozornosti se ocitla snad nejpopulárnější česká knížka určená dětem – Broučci Jana Karafiáta. Evangelický kazatel ...

Jedním z výrazných trendů v české historiografii posledních let je vzrůstající zájem profesionálních historiků i studentů historie o dějiny státního socialismu a vývoj nejdůležitějšího politického subjektu let 1948–1989, jímž bezesporu byla Komunistická strana Československa (KSČ). Postupně se rozšiřuje nabídka dostupných časopiseckých studií, ale také knižních monografií, které z různých úhlů pohledu nahlížejí na její takřka sedmdesátiletou existenci. Škála nabízejících se témat je skutečně velmi široká – od osudů významných komunistů ...

V záhlaví Konrádovy knihy stojí otázka, jakým způsobem vytvářeli rakouští historici své obrazy dějin. Cílem knihy je identifikovat základní témata rakouského meziválečného dějepisectví, analyzovat jejich interpretace, a postihnout tak koncepce rakouských dějin, zformulované mezi lety 1918–1938. Autor se nejprve zaměřuje na teoretické otázky, prolínající se rakouským dějepisectvím dané doby. Upozorňuje na obecný vliv Institutu pro rakouský dějezpyt pro chápání historikovy práce, tj. důraz na fakta a výpověď pramenů. Teoretická ...