Panovnický dvůr hrál ve středověké společnosti velice podstatnou úlohu. Tvořil nejbližší okolí vladaře a svým způsobem i základní páteř tehdejšího státního organismu. Vedle toho však dvůr představoval také význačný kulturní fenomén. Dvorská problematika tak skýtá potenciál zaujmout široké spektrum zájemců o dějiny středověku, přesto v domácí medievistice stále figuruje téměř jako pole neorané. Už tím předkládaný titul přitahuje pozornost. Název, stejně jako podařená obálka s vyobrazením knížete Václava a krále Václava II., výmluvně informuje o obsahu knihy, jímž je podoba, fungování a vývoj panovnického dvora přemyslovských knížat a králů. Knihu otevírá klasický přehled dosavadního bádání. Třebaže v českém dějepisectví není problematika středověkých panovnických dvorů neznámá, pozornost dosud ulpívala především na aspektu správních dějin a dvorský organismus jako takový se na rozdíl od raně novověkého období ucelenějšího zpracování nedočkal. Obzvláště starší středověk byl v tomto ohledu donedávna opomíjen. Větší pozornost proto oba autoři věnují představení bádání zahraničního (především německého a anglosaského), kde má toto studium dlouhou tradici. Představení sekundární literatury pak doplňuje i shrnutí relevantních pramenů. Přitom už tato přehledová pasáž dává tušit specifika českého prostředí, charakteristického torzovitostí a odlišnou strukturou pramenů (pro danou dobu například chybějí prameny typu dvorských řádů).
...
*Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha 2011, 309 s., 448 Kč *