Na fotografii rodiny z třicátých let 20. století stojí rodiče a osm dětí před svým „domem“, z prken stlučeným nízkým baráčkem o jediné místnosti, spíš přístřeškem, kolem nich polorozpadlé židle a v pozadí bezútěšná předměstská krajina. Děti jsou různě postrojené a až na nejstaršího chlapce bosé, rodiče předčasně zestárlí, ztrhaní.
Skutečnost, že první republika nebyla žádným zemským rájem, jak bývá občas stále zjednodušeně líčena nejen zdejší publicistikou, a že se ...
‣Více