Propaganda je řízení kolektivních postojů skrze manipulaci s významovými symboly. Slovo postoj je zvoleno proto, že v sobě zahrnuje tendenci jednat podle jistých hodnotících vzorců. Existence nějakého postoje není přímým odrazem zkušenosti, ale interpretací znaků, které mají konvenční význam. Když prohlásíme, že voliči nějakého volebního okrsku mají odpor vůči afroamerickému kandidátovi, v podstatě tím sumarizujeme tendenci jisté skupiny jednat vůči určitému objektu v jasně definovaném kontextu. Hodnotícím vzorcem, na němž je tento závěr založen, může být primitivní posunek tváře a těla nebo sofistikovanější gesta při psaní a promluvě. Obecně řečeno, tyto věci mají v rámci určité skupiny standardní význam, a proto je označujeme jako významové symboly. Zvednuté obočí, zaťatá pěst, zostřený hlas, kousavá poznámka pramení z přediva konkrétní kultury. Významové symboly jsou nástrojem, který je užíván k vyjadřování postojů, a mohou rovněž postoje upevňovat nebo proměňovat. Mají tudíž ve veřejném životě jak vyjadřovací, tak propagandistickou funkci. (…) Úkolem propagandisty je intenzifikovat postoje, jež odpovídají jeho záměrům, převracet ty, které jsou vůči němu nepřátelské, a probouzet z netečnosti či v krajním případě ochránit před přijetím nepřátelského smýšlení.
H. D. Lasswell, The Theory of Political Propaganda, The American Political Science Review 21, 1927, č. 3 (srpen), s. 627–631.