Nečtiny na severním Plzeňsku nepatří k příliš vyhledávaným turistickým cílům, ačkoliv se nacházejí jen několik málo kilometrů od mnohem známějšího Manětína. Ne že by městečko pod malebnou „stolovou horou“ Kozelkou nemělo co nabídnout, pes je zakopán jinde. Nečtiny, před rokem 1945 častěji Netschetin, ležely za jazykovou hranicí, v oblasti vnitřních Sudet, a nářečím a zvyky souvisely spíše s úterským a žlutickým regionem. V druhé polovině 20. století se tak ocitly v zóně „velkého zapomnění“; po roce 1945 už byla dosídlena jen polovina původně obývaných domů. Vývoj se tu ostatně začal zpomalovat již od roku 1850, kdy se Nečtinám, do té doby vzkvétajícímu centru panství, vyhnulo sídlo soudní okresu, kterým se stal právě blízký Manětín. I s připojenými osadami mají dnes pouhých šest set obyvatel. Od začátku letošního léta ale přibyl jeden pádný důvod k jejich návštěvě. Obecní úřad v Nečtinech ve spolupráci s Muzeem a galerií severního Plzeňska připravily v obnovené budově bývalého zájezdního hostince (resp. panského domu a hostince) novou historickou expozici: Regionální muzeum Nečtinska. Iniciativa k založení muzea vzešla, jak to má být, od místních. Hlavní zásluhu o jeho vznik mají nečtinský kronikář Jiří Kapr a také starosta Jiří Křemenák. Velkou část exponátů tu sice instalovalo zmíněné okresní muzeum, ale když se rozneslo, že muzeum bude, přinesli řadu předmětů i místní občané.
...